Dům U tří jezdců

Dům U tří jezdců (německy Zu den drei Reitern) se nachází na pražském Novém Městě, Senovážné náměstí čp. 869. Byl postaven v letech 1906–1908 podle projektu architekta Josefa Zascheho.

Dům U tří jezdců
Dům  U tří jezdců (východní průčelí), 2011
Účel stavby

spolkový dům s byty, kancelářemi, restaurací a divadelním sálem

Základní informace
Slohgeometrická moderna
ArchitektJosef Zasche
Výstavba1906–1908
StavebníkVerein Deutsches Casino
Poloha
AdresaSenovážné náměstí. čp. 869, Praha 1-Nové Město, Česko Česko
UliceSenovážné náměstí
Souřadnice50°5′8,27″ s. š., 14°25′44,8″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie a popis stavby

Dům si nechal postavit spolek Deutsches Haus (dříve Deutsches Casino)[1] na místě barokního domu ze 17. století, zbořeného v roce 1906 jako svůj spolkový a nájemní dům s byty, kancelářemi, restaurací a divadelním sálem (uváděný též jako hotel U tří jezdců). Stavba podle projektu Josefa Zascheho byla dokončena v roce 1908.

Slohově představuje moderní architekturu počátku 20. století s prvky geometrické secese. Ve štítu domu, který tvoří tympanon secesního tvaru je umístěn reliéf tří jezdců (převzatý z původního barokního domu), který představuje dva jezdce na koních pronásledující třetího a střílící po něm z pistole.[2]

Po konfiskaci Německého domu (nynější Slovanský dům), po skončení 2. světové války, přešel i spolkový dům do vlastnictví československého státu. Novým vlastníkem budovy se stalo město Praha. V současnosti jsou v domě nájemní byty a kanceláře.

Divadlo

Divadelní sál byl nedílnou součástí uličního domu. Ve dvoře domu působila od roku 1921 provizorně Malá scéna Nového německého divadla (Kleine Bühne, Neues deutsches Theater in Prag), v roce 1941 přejmenovaná na Komorní divadlo (Kammerspiele). Od roku 1950 využívalo budovu Divadlo Minor.

V letech 1923–1924 byl ve dvoře vybudován nový divadelní sál, projektovaný rovněž Josefem Zaschem. Autorem pozdější přístavby byl architekt Alfred Pollak. Do divadla byl přístup skrze pasáž domu č. 29/866 z dnešního Senovážného náměstí a vcházet se dalo rovněž přímo z chodby domu „U tří jezdců“ č. 28/869. Pozemek dvora domu souvisel úzce s pozemkem Slovanského domu Na Příkopech a v rámci přestavby komplexu Slovanského domu bylo divadelní křídlo domu U tří jezdců v roce 1999 zbouráno.[3]

Galerie
  • Detail fasády v průčelí
  • Detail reliéfu ve štítu
  • Dům U Tří jezdců, dvorní průčelí, stav v roce 1998, před přestavbou Slovanského domu
  • Pohled ze dvora, stav v roce 1998, před přestavbou Slovanského domu (vpravo navazuje Malá scéna Nového německého divadla)

Odkazy

Externí odkazy

Reference
  1. REDAKCE A SUDETENPOST. „Německý dům“ v Praze prodán Rusům. Náš směr [online]. 2015-01-04 [cit. 2016-04-16]. Dostupné online. (česky)
  2. HANZLÍKOVÁ, Kateřina; MINÁŘ, Ivan. Demolice domů na území pražské památkové rezervace 1994 - 2001. Věstník Klubu Za starou Prahu 1/2002 [online]. 2002-01 [cit. 2016-04-20]. Dostupné online.
  3. SVOBODOVÁ, Markéta. Kleine Bühne [online]. Databáze divadel, 2016 [cit. 2016-04-16]. Dostupné online.

Literatura
  • ČAREK, Jiří. Z dějin staroměstských domů. In: HOLEC, František. Pražský sborník historický. Praha: Orbis, 1977. (česky, německy)
  • BAŤKOVÁ, Růžena. Umělecké památky Prahy, 2. díl (Nové Město – Vyšehrad – Vinohrady. Praha: Academia, 1998. 839 s. ISBN 80-200-0627-3. S. 485–486.
  • LUKEŠ, Zdeněk. Splátka dluhu : Praha a její německy hovořící architekti 1900–1938. Praha: Fraktály, 2002. ISBN 80-86627-04-7. S. 154.
  • PETRÁŇOVÁ, Lydia. Domovní znamení staré Prahy. Praha: Academia, 2008. 344 s. ISBN 978-80-200-1585-3.

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.