Důl Helena
Důl Helena byl hnědouhelný hlubinný důl na katastrálním území obcí Nové Sedlo a Chranišov v okrese Sokolov ve Falknovsko–loketské hnědouhelné pánvi.[1]
| důl Helena v Novém Sedle | |
|---|---|
 | |
| Základní údaje | |
| Maximální hloubka | 104 m |
| Těžba | 75 tisíce tun uhlí v roce 1896 |
| Hornina | Hnědé uhlí |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Karlovarský |
| Okres | Sokolov |
| Obec | Nové Sedlo |
| Revír | Sokolovský hnědouhelný revír |
| Provozní údaje | |
| Vlastník | Vídeňská firma Springer & Company |
| Zaměstnanci | 150 |
| Období těžby | 22. března 1877–10. března 1906 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie dolu
Důl, který vlastnila vídeňská firma Springer & Company, se začal hloubit 22. března 1877 . Jeho dobývací pole se nacházelo na katastrech obcí Nové Sedlo a Chranišov. Dne 10. března 1906 byl důl uzavřen. Znovu byl obnoven na krátkou dobu v období 1925 – 1930.[1]
Popis dolu
Hloubka jámy byla 104 metrů. V dole se nacházely dvě hnědouhelné sloje, které směřovaly od jihozápadu na severovýchod s úklonem na severozápad. Spodní sloj nesla název Josef a dosahovala mocnost 3 až 6 metrů a vrchní sloj Antonín dosahovala mocnosti až 30 metrů, uhlí bylo méně kvalitní. Po vyhloubení výdušné jámy došlo k rozfárání sloji Josef a následně sloji Antonín. Hnědouhelné sloje se dobývaly metodou směrného pilířování na zával se základkou. Důl Helena nebyl veden, jako nebezpečný výskytem výstupu metanu.
Těžba v dole
Důl se potýkal se značnými tektonickými poruchami. Uhelné sloje měly vysokou náchylnost k samovznícení. Počet zaměstnanců se uváděl kolem 150 horníků. V roce 1896 bylo z dolu vytěženo kolem 75 tisíc tun uhlí. Těžba byla ukončena v roce 1906 z důvodu zatápění důlními vodami, které nebylo možné v té době účinně odčerpat. Důl byl následně obnoven v letech 1925 - 1930.[2]
Havárie roku 1905
V obci Nové Sedlo došlo v prosinci k důlnímu požáru. Likvidace požárů přímým zásahem nebyla možná, a proto se muselo přistoupit k prostorovému uzavírání požářiště hrázemi. Při zásahu záchranářů byly v dole poprvé použity nové dýchací přístroje Dräger model 1904.[1]
Celkem zahynulo 19 horníků, 17 obětí se podařilo nalézt, dvě zbývající oběti jsou navždy pohřbeny v dole.[1]
Nedostatečně zlikvidovaný endogenní požár, byl příčinou havárie.[3]
Odkazy
Reference
- MAKARIUS, ROMAN, 1938-. Memento důlních nehod v českém hornictví. Ostrava: Montanex 461 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7225-271-8, ISBN 80-7225-271-2. OCLC 259737758 S. 159.
- MACHULKA, Jiří. Vývoj sídla Nové Sedlo od počátku 20. století do současnosti. dspace5.zcu.cz. 2018. Dostupné online [cit. 2020-05-01]. (česky)
- ADMIN. Požár na Dole Helena v Novém Sedle 20. prosince 1905 | Zdař Bůh.cz [online]. [cit. 2020-05-01]. Dostupné online. (česky)