Kokotice

Kokotice
	Kokotice evropská (Cuscuta europaea) na bezu chebdí
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	lilkotvaré (Solanales);
Čeleď	svlačcovité (Convolvulaceae);
Rod	kokotice (Cuscuta); L., 1753
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kokotice (Cuscuta), lidově otáčka, otočka či užerka[1], je rod asi 100–170 druhů žlutých, oranžových či červených, jen vzácně zeleně zbarvených rostlin, jež jsou známé svým parazitickým způsobem života. Dříve se řadila do vlastní čeledi kokoticovitých, nyní podle nedávných genetických výzkumů (taxonomický systém APG III) spolu s množstvím dalších rodů do čeledi svlačcovitých (Convolvulaceae).[2]

Porosty kokotic na akácii

Parazitismus

Přizpůsobení

Kokotice se dokonale přizpůsobila parazitickému způsobu života. Listy jsou silně redukovány a obsahují jen málo chlorofylu (alespoň částečně fotosyntetizovat mohou jen některé druhy, jako Cuscuta reflexa, kokotice evropská vůbec).[3] Produkují množství semen s tvrdým osemením, která vydrží 5–10 let v půdě.

V tropických deštných lesích může kokotice být trvalka, protože po smrti jednoho hostitele kontinuálně přechází na jiného. V mírných pásech se obvykle chová jako jednoletka.

Vyklíčení a detekce hostitele

Po vyklíčení musí najít kokotice svou hostitelskou rostlinu. Zřejmě dokáže tuto rostlinu najít podle „čichu“, snímá totiž těkavé látky charakteristické pro danou hostitelskou rostlinu, jak ukázaly výzkumy na Cuscuta pentagona.[4][5] Pokud totiž nenajde hostitele do 5–10 dnů od počátku klíčení, zahyne.[6]

Cizopasení

Pokud najde kokotice hostitele, začne se kolem něj ovíjet a produkovat vlákna zvaná haustoria, vrůstající do cévních svazků hostitele. Následně obvykle shnije kořen, jímž byla klíčící kokotice připoutána k zemi.

V průběhu cizopasení obvykle snižuje kokotice schopnost hostitelských organismů bránit se proti virové infekci a dokonce může zprostředkovat přenos viru z jednoho hostitele na druhého.[7] Také snižuje schopnost hostitele bránit se býložravému hmyzu.[8]

Ekonomické dopady

Kokotice je význačným karanténním plevelem. Pokud se osoby pohybují mezi místem s výskytem kokotice a místem bez ní, musí se zkontrolovat, zda nedochází k přenosu semen Pokud však k tomu dojde, doporučuje se několik let pěstovat plodiny, jež nemohou být pro kokotici hostitelem (některé jednoděložné).

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cuscuta na anglické Wikipedii.

http://www.biolib.cz/cz/taxon/id40650/
http://www.mobot.org/MOBOT/research/APweb/
Machado, M.A. & Zetsche, K. (1990) A structural, functional and molecular analysis of plastids of the holoparasites Cuscuta reflexa and Cuscuta europaea. Planta 181: 91-96.
RUNYON, Justin B, Mark C Mescher, Consuelo M De Moraes. Volatile chemical cues guide host location and host selection by parasitic plants. Science (New York, N.Y.). 2006-09-29, roč. 313, čís. 5795, s. 1964–7. Dostupné online [cit. 2008-08-22]. ISSN 1095-9203. DOI 313/5795/1964.
http://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=6160709
Macpherson, G.E. (1921) Comparison of development in dodder and morning glory. Botanical Gazette 71: 392-398.
BIRSCHWILKS, Mandy, Sophie Haupt, Daniel Hofius, Stefanie Neumann. Transfer of phloem-mobile substances from the host plants to the holoparasite Cuscuta sp.. J. Exp. Bot.. 2006-03-01, roč. 57, čís. 4, s. 911–921. Dostupné online [cit. 2008-08-22]. DOI 10.1093/jxb/erj076.
RUNYON, Justin B, Mark C Mescher, Consuelo M De Moraes. Parasitism by Cuscuta pentagona attenuates host plant defenses against insect herbivores. Plant Physiology. 2008-03, roč. 146, čís. 3, s. 987–95. Dostupné online [cit. 2008-08-22]. ISSN 0032-0889. DOI pp.107.112219.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu kokotice na Wikimedia Commons
Galerie kokotice na Wikimedia Commons
Costea, M. 2007-onwards. digitální atlas kokotic
Pest notes – kokotice jako zemědělský plevel, PDF Online
Cuscuta and Grammica species, Online.
Lékařské užití kokotice v Arménii

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] ttp://www.biolib.cz/cz/taxon/id40650/

[2] ttp://www.mobot.org/MOBOT/research/APweb/

[3] Machado, M.A. & Zetsche, K. (1990) A structural, functional and molecular analysis of plastids of the holoparasites Cuscuta reflexa and Cuscuta europaea. Planta 181: 91-96.

[4] RUNYON, Justin B, Mark C Mescher, Consuelo M De Moraes. Volatile chemical cues guide host location and host selection by parasitic plants. Science (New York, N.Y.). 2006-09-29, roč. 313, čís. 5795, s. 1964–7. Dostupné online [cit. 2008-08-22]. ISSN 1095-9203. DOI 313/5795/1964.

[5] ttp://www.npr.org/templates/story/story.php?storyId=6160709

[6] Macpherson, G.E. (1921) Comparison of development in dodder and morning glory. Botanical Gazette 71: 392-398.

[7] BIRSCHWILKS, Mandy, Sophie Haupt, Daniel Hofius, Stefanie Neumann. Transfer of phloem-mobile substances from the host plants to the holoparasite Cuscuta sp.. J. Exp. Bot.. 2006-03-01, roč. 57, čís. 4, s. 911–921. Dostupné online [cit. 2008-08-22]. DOI 10.1093/jxb/erj076.

[8] RUNYON, Justin B, Mark C Mescher, Consuelo M De Moraes. Parasitism by Cuscuta pentagona attenuates host plant defenses against insect herbivores. Plant Physiology. 2008-03, roč. 146, čís. 3, s. 987–95. Dostupné online [cit. 2008-08-22]. ISSN 0032-0889. DOI pp.107.112219.