Curtiss XP-46

Americké armádní letectvo zadalo vývoj tohoto typu 29. září 1939 a přidělilo mu označení XP-46. Na základě požadavků firma Curtiss konstruovala jednomotorový dolnoplošník, který byl o něco menší než P-40. Záďový zatahovací podvozek se širokým rozchodem se zatahoval směrem k trupu. Pro jeho pohon byl vybrána zcela nová verze motoru Allison V-1710-39, vidlicový dvanáctiválec o maximálním výkonu 1150 hp (857,5 kW) s třílistou vrtulí Hamilton Standard. Výzbroj se měla skládat ze dvou synchronizovaných kulometů Colt-Browning ráže 12,7 mm v přídi trupu a osmi kulometů AN M/2 ráže 7,62 mm v křídle, střílející vně okruhu vrtule bez nutnosti synchronizace. O něco později byla požadována i instalace samosvorných palivových nádrží a 65 liber (29,48 kg) pancéřování (nevelká hmotnost nejspíše představovala pouze pancéřovou desku za zády pilota).

Byly dodány dva prototypy (sériové č. 40-3053 a 40-3054). Druhý z nich, označený XP-46A, byl pro urychlení stavby dokončen bez výzbroje a radiostanice. XP-46A byl hotov o měsíc dříve než první prototyp a byl zalétán 15. února 1941. Jeho výkony ale byly menší, než se očekávalo. V té době se navíc letectvo rozhodlo, že modernizaci své výzbroje prozatím bude řešit novými verzemi P-40 se stejným motorem V-1710. Tím se zabránilo výpadku ve výrobě stíhacích letadel na linkách, které už produkovaly typ P-40. Stroje P-40E (včetně nevelkého počtu strojů P-40D jen se čtyřmi kulomety ráže 12,7 mm) přitom měly mírně vyšší výkony, než XP-46.