Crast' Agüzza

Crast' Agüzza ( v Oberengadinském dialektu Ostrá hrana, dříve také Cresta güzza) je 3854 metrů vysoká hora nalézající se v horské skupině Bernina na státní hranici mezi Itálií a Švýcarskem.

Crast' Agüzza
Vrchol3 854 m
Prominence149 m
Poloha
StátŠvýcarsko a Itálie
Souřadnice46°22′15″ s. š., 9°55′5″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha

Vrchol je na severu ohraničen ledovcem Morteratsch a na jihu horním ledovcem Scerscen. Bezprostředně na severozápadě leží Fuorcla Crast' Agüzza (3 601 m); podle Collomba se jedná o "nejdůležitější ledovcový průsmyk napříč centrálními Bernskými Alpami; polohou je srovnatelný s Col du Géant v pohoří Mont Blanc."[1]

Dostupnost

Výchozími body pro túry na vrchol jsou horské chaty Diavolezza, Rifugio Marinelli Bombardieri, Rifugio Marco e Rosa nebo Tschiervahütte.

Geologie

Pohoří Bernina a Crast' Agüzza vznikly během alpské orogeneze. Střetávají se zde dvě tektonické desky: euroasijská na severu a jadranská na jihu. Pohoří Bernina leží severně od linie Insubria, tj. na euroasijské straně kontaktní linie mezi oběma tektonickými deskami. Euroasijská deska se rozděluje na dvě části (horní a dolní kůra), mezi nimiž prochází Jadranská deska. Pohoří Bernina je fragmentem kusů Jadranské desky, které od ní odtrhla svrchní kůra Euroasijské desky. Berninské pohoří je tedy tvořeno horninami z Jadranské desky, zatímco se nachází na Euroasijské desce.[2]

Crast' Agüzza je tvořena převážně žulou.

Historie výstupů

První skupinu, která průsmyku Fuorcla Crast' Agüzza dosáhla (ze severu), tvořili 23. července 1861 E. S. Kennedy a J. F. Hardy s průvodci Peterem a F. Jennym a A. Flurym. První skupinu, která tento průsmyk překonala, tvořili Francis Fox Tuckett a E. N. Buxton s průvodci Peterem Jennym, Christianem Michelem a Franzem Binerem 28. července 1864.[3]

Prvovýstup na vrchol uskutečnili 17. července 1865 Johann Jakob Weilenmann, Josef Anton Specht a dva horští vůdci Franz Pöll a Jakob Pfitschner z Alp Misaun [4].

Obvyklý výstup na vrchol vede po skalnatém východním hřebeni z rozsedliny Fuorcla da l'Argient. Touto cestou poprvé vystoupil Emil Burckhardt s Hansem Grassem a Peterem Eggerem v srpnu 1874.[5]

Hora je místně známá jako Engadinský Matterhorn.

Externí odkazy
  1. Robin Collomb, Bernina Alps, Goring: West Col Productions, 1988, p. 51
  2. LABHART, Toni. Géologie de la Suisse. [s.l.]: Editions du Chéne, 2002. ISBN 2603010506. S. 158. (francouzsky)
  3. Bernina Alps, p. 51.
  4. J. J. Weilenmann in: Jahrbuch des Schweizer Alpenclub, Fünfter Jahrgang, Bern 1868–1869, S. 91 ff.
  5. Bernina Alps, p. 50
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.