Kožařka

Kožařka (Coriaria) je jediný rod čeledi kožařkovité (Coriariaceae) vyšších dvouděložných rostlin. Kožařky jsou keře se vstřícnými jednoduchými listy a drobnými květy. Jsou rozšířeny porůznu v jižní Evropě, Asii, na Novém Zélandu a v horách tropické Ameriky. Některé druhy se celkem zřídka pěstují v ČR jako okrasné a sbírkové rostliny.

Kožařka
Kožařka myrtolistá (Coriaria myrtifolia)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádtykvotvaré (Cucurbitales)
Čeleďkožařkovité (Coriariaceae)
DC., 1824
Rodkožařka (Coriaria)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charakteristika

Kožařky jsou vzpřímené nebo šplhavé keře. Listy jsou vstřícné (výjimečně přeslenité), téměř přisedlé, nevelké, s drobnými opadavými palisty. Čepel listů je celistvá, celokrajná, s žilnatinou od báze troj nebo pětižilnou. Na kořenech jsou často hlízky s bakteriemi fixujícími vzdušný dusík. Květy jsou drobné, pravidelné, většinou oboupohlavné, v převislých hroznech. Květenství jsou vrcholová nebo vyrůstají na loňských větvích. Kalich i koruna jsou z 5 lístků. Korunní lístky jsou drobnější než kališní, dužnatějící a vytrvalé. Tyčinek je 10. Gyneceum je svrchní, složeno z 5 až 10 volných nebo částečně srostlých plodolistů. V každém plodolistu je jedno vajíčko. Plodem jsou volné nažky obalené zdužnatělou korunou. [1] [2]

Rod zahrnuje 5 druhů (podle některých zdrojů až 20). Areál výskytu je velmi nespojitý. Vyskytují se ve Středomoří, východní a jihovýchodní Asii, na Novém Zélandu a v tropické Americe od Mexika po chilské Andy. [3]

Přinejmenším některé druhy jsou opylovány větrem. O způsobu šíření semen není nic známo. [1]

Evropská květena

V Evropě se vyskytuje jediný druh, kožařka myrtolistá (Coriaria myrtifolia), rostoucí přirozeně v západním Středomoří od Portugalska po severní Itálii a Řecko a v severní Africe. [4][5]

Využití

Listy středomořské kožařky myrtolisté (Coriaria myrtifolia) byly v minulosti zdrojem třísla pro vydělávání kůží a výrobu ingoustu. [5] Prášek z listů byl používán k trávení much. Prudce jedovaté plody Coriaria thymifolia (syn. C. microphylla) jsou v Andách používány jako halucinogen. Účinnou látkou je glykosid zatím neznámého složení. [6]

Druhy kožařka japonská (Coriaria japonica) a kožařka čínská (Coriaria sinica) jsou mrazuvzdorné a vzácně pěstovány i v ČR jako okrasné rostliny. [7] V teplých krajinách je jako okrasný keř pěstována asijská kožařka Coriaria terminalis.[1]

Reference

  1. SMITH, Nantan et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton: Princeton University Press, 2003. ISBN 0691116946.
  2. Flora of China: Coriariaceae [online]. Dostupné online.
  3. STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online.
  4. Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.
  5. ZELENÝ, Václav. Rostliny Středozemí. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1224-9.
  6. VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
  7. KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.

Literatura

  • Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0-691-11694-6.
  • Koblížek J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.