Computer Consoles Inc.

Díky úspěchu inteligentního počítačového terminálu a odborným znalostem získala firma zkušenosti v oblasti operátorských služeb. Na základě toho začala společnost pracovat na rozvojových programech, které umožňovaly nabízet síťové počítačové systémy, jejichž rychlost byla garantována smlouvou, zaručující přístupovou dobu k informacím o ovládání během několika sekund. Stejně tak měli operátoři přístup k různým databázím jako DA nebo odposlechy. Největší takový systém byl navržen a instalován pro British Telecom, který zprvu poskytoval jen Directory Assistance po celé Velké Británii a Irsku. Tyto systémy kombinovaly počítače PDP-11, zakázkový hardware a software vyvinutý CCI.

K poskytnutí vyššího stupně automatizace pro provozovatele služeb, společnost na počátku roku 1980 představila různorodé typy systémů Automatických hlasových odpovědí (AVR), které úzce spolupracovaly s jejich již populárními (DA) systémy. AVR poskytuje hlasovou odpověď na zákaznický požadavek. Téměř univerzální se stala fráze: „Číslo je...“. První systémy byly založeny na čipech s velice úzkým slovníkem syntetických hlasových projevů. Pozdější systémy využívaly 8bitové PCM, a později hlasové přehrávání ADPCM pomocí zvuku napsaného buď CCI nebo místní telefonní společností.

Pro poskytování ještě většího stupně automatizace společnost na začátku roku 1980 zahájila vývoj systému PCM digitálního telefonního přepojování, zaměřeného na automatické, uživatelem definované scénáře volání. Počáteční instalace pracovaly se zachycením hovorů pomocí telefonní karty tím způsobem, že zachytí signály multi-frekvenčního a DTMF zvukového pásma přes DSP postavené na Multi-frekvenčním přijímači. Pozdější systémy přidávaly rozpoznávání řeči libovolného mluvčího pomocí zvukového procesoru Quad digital audio processor pro automatizaci příjmu hovorů.

Pro zajištění lepší kontroly nad zpracováním transakcí, zvýšení odolnosti proti chybám a vylepšenou podporou sítí, vyvinula CCI odnož operačního systému Unix, který poskytuje integrovanou podporu pro zpracování transakcí v reálném čase a obsahuje prvky, které jsou schopné tolerovat určité chyby.

Operační systém PERPOS byl vyvinut pro řady počítačů s procesorem Motorola 68000, které v CCI vyvinuli a pojmenovali Power 5. Byla to řada multiprocesorových počítačů, odolných proti chybám, s kódovým označením nazvaným podle Velkých jezer. Řada Power 5 také obsahovala jednoprocesorové počítače postavené na bázi 68000 s kódovým označením Finger Lakes, které běžely na regulérním Unixovém portu, pojmenované PERPOS-S.

Později CCI otevřela vývojové centrum v Irvine v Kalifornii, kde vyvinuli vlastní minipočítač, který byl konkurenceschopný soupeř minipočítačů VAX firmy Digital Equipment Corporation. Nový minipočítač nesl název Power6/32 a kódové označení „Tahoe“ opět podle jezera. Power6/32 běžel na interně vyvinutém BSD portu. V Computer Systems Research Group Kalifornské Univerzity v Berkeley do Power 6/32 také naportovali 4.3BSD a později uvolnili verzi s názvem „4.3 - Tahoe“. Unisys Corporation přejmenovala Power 6 na sérii U7000. Firma Harris Corporation také prodávala Power 6 jako HCX-7 a HCX-9.[1] Nižší model Power 5/32 byl stroj s procesorem Motorola 68010, který také běžel na interně vyvinutém BSD portu s kódovým označením „Walden“ podle stejnojmenného rybníka.

CCI se zaměřovala především na konkurování platformě VAX/Unix. Toto rozhodnutí se ukázalo jako správné a řešení CCI byla úspěšná v první řadě tam, kde bylo zapotřebí procesního výkonu. Zejména veliký zájem o stroje společnosti CCI jevily univerzity, kde výuka a projekty vyžadovaly v čase sdílené kompilační enginy. Stroj utrpěl až tehdy, když došlo na aplikaci všeobecných databází. Bylo tomu tak v neposlední řadě proto, že I/O podsystém až moc spoléhal na centrální výpočetní výkon (stejně jako VAX) a tedy byly použity relativně „hloupé“ I/O procesory. Power 6 běžící na jakékoliv verzi Unixu také trpěl neefektivní správou paměti, která vycházela z BSD 4.3. Posledním problémem Unixu na Power 6/32 byla absence symetrického multiprocesingu: všechna systémová volání se musela vykonávat na jednom „hlavním“ procesoru, kvůli čemuž bylo nutné přeplánovávat procesy při běžící na podřízeném procesoru při každém volání systému. V důsledku toho databázové benchmarky na jednoprocesorovém systému často běžely rychleji.

Díky úspěchům v oblasti správy síťových dat CCI spolupracovala a nakonec i získala malou společnost RLG z města Reston ve Vriginii.[2] Společnost RLG byla CCI koupena za účelem vytvoření integrovaného systému kancelářské automatizace. RLG měla zkušenosti s vývojem systémů tohoto druhu pro Ministerstvo dopravy Spojených států amerických. Kancelářský balík OfficePower poskytoval integrovanou sadu funkcí pro zpracování textu, tabulkový kalkulátor, e-mailový klient a přístup k různým firemním databázím prostřednictvím stolního inteligentního terminálu, který využíval minipočítače nebo superminipočítače. Systémový software byl portován na různé varianty Unixu, většina instalací využívala počítače CCI Power 5 a 6 s variantami Unixu od firmy CCI.

Instalace v US Naval Surface Weapon Centre v Dahlgrenu ve Virginii využívala dva počítače VAX s operačním systémem 4.2BSD a několik strojů Power 5/20 se systémem PERPOS-S. VAXy byly vzájemně propojeny prostřednictvím Ethernetu, ale v té době nebylo únosné vybavit všechny stroje Power 5/20 ethernetovými adaptéry. Power 5/20 proto komunikovaly pomocí sériové linky pomocí implementace UNET protokolů TCP/IP od firmy 3Com. Zapouzdření IP datagramů pro přenos sériovou linkou, které implementoval Rick Adams jako „line discipline“ pro 4.2BSD se stalo základem protokolu Serial Line Internet Protocol (SLIP).

Po převzetí CCI firmou Standard Telephones and Cables (STC) byl OfficePower upraven na primární kancelářský systém pro produkty firmu International Computers Limited (ICL), také vlastněné firmou STC, s porty pro řadu ICL DRS a pozdější servery využívající architektury Power 6/32, Motorola 68030, Intel x86 a Sun SPARC. Systém byl široce používán zákazníky ICL až do konce 90. let.