Clementina Hawardenová
Vikomtesa Clementina Elphinstone Maude, rozená Fleemingová (1. června 1822 – 19. ledna 1865), známá jako Lady Clementina Hawardenová[3] byla významná portrétní fotografka v 60. letech 19. století.
Clementina Hawarden | |
---|---|
Narození | 1. června 1822 Cumbernauld |
Úmrtí | 19. ledna 1865 (ve věku 42 let) Londýn |
Příčina úmrtí | zápal plic |
Povolání | fotografka a malířka |
Rodiče | Charles Elphinstone Fleeming a Doña Catalina Paulina Alesandro de Jiminez |
Manžel(ka) | Cornwallis Maude, 1st Earl de Montalt (od 1845) |
Děti | Lady Leucha Diana Maude Lady Kathleen Maude Lady Isabella Grace Maude Lady Clementina Maude Lady Florence Elizabeth Maude Cornwallis Maude Lady Elphinstone Agnes Maude Eustace Mountstuart Maude Lady Antonia Lillian Maude |
Příbuzní | John Elphinstone-Fleeming, 14th Lord Elphinstone[1] a Anne Elizabeth Bontine (née Elphinstone-Fleeming)[1] (sourozenci) Leucha Mary Warner[2], Sir Edward Courtenay Thomas Warner, 2nd Bt.[2], Cornwallis John Warner[2], Lillian Georgina Warner[2] a Thomas Warner[2] (vnoučata) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život a dílo
Byla dcerou admirála britského námořnictva Charlese Elphinstona Fleeminga, která se provdala Cornwallise Maudeho, 1. hraběte de Montalta a 4. vikomta Hawardenského v roce 1845, se kterým měla deset dětí (z nichž přežilo osm - sedm dcer a jeden syn). Fotografii se začala věnovat asi na konci roku 1857 nebo začátku 1858 (ve svých čtyřiceti letech), zatímco žila na panství svého manžela v Dundrumu u Tipperary v Irsku. Po přestěhování do Londýna v roce 1859 dostala možnost založit studio ve svém domě v South Kensingtonu. Tam pořídila mnoho pro svou tvorbu charakteristických portrétů, z nichž mnohé jsou její děti.
Poprvé vystavovala na výroční výstavě Fotografické společnosti v Londýně v lednu 1863 a členkou Společnosti byla zvolena v březnu následujícího roku. Její práce byly široce uznávané pro svou "uměleckou dokonalost"[4], na výstavách získala řadu medailí za kompozici.
Její fotografie z tohoto období ukazují většinou osamělé ženy v melancholii. Jsou umístěny v jasně osvětlených situacích, často u okna, obklopené tkaninami, drapéremi, záclonami a zrcadly. Fotografie jsou bohaté na světlo a bohatou škálu stínů, plný romantické a sentimentální atmosféry. Spisovatel a fotograf Lewis Carroll její práce velmi obdivoval a také se jimi inspiroval.[5] V roce 1864 několik fotografií od ní zakoupil. Jejím dalším současníkem byla Julia Margaret Cameronová, která začala fotografovat ve svých padesáti letech.
Zemřela náhle na zápal plic 19. ledna 1865. Nekrolog, zveřejněný 27. ledna 1865 v časopise British Journal of Photography, napsal Oscar Gustave Rejlander.
Fotografie Hawardenové byly posmrtně vystaveny na Dublinské mezinárodní výstavě v roce 1865. Její tvorba ovlivnila celou řadu umělců, kromě Lewise Carrolla, také řadu současných fotografů, jako je například Sally Mann.
Kolekce asi 90 procent jejích portrétů se nachází ve sbírkách Victoria and Albert Museum v Londýně.
Galerie
- Clementina Maude, 1862-1863
- Clementina Maude s Isabellou, 1861
- Isabella, asi 1862
- Flo, 1863
- Isabella a Clementina Maude, asi 1862
- Zrcadlo, 1862
Odkazy
Reference
- Kindred Britain.
- Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- "Lady Clementina Hawarden" Archivováno 16. 7. 2011 na Wayback Machine at The Pre-Raphaelites Photographs Exhibition
- anglicky "artistic excellence"
- Leggatt, Robert. "A History of Photography".
Literatura
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Clementina Hawarden na Wikimedia Commons
- Biografie a dílo Lady Clementiny Hawarden na stránkách V&A Museum