Clementina Hawardenová

Vikomtesa Clementina Elphinstone Maude, rozená Fleemingová (1. června 182219. ledna 1865), známá jako Lady Clementina Hawardenová[3] byla významná portrétní fotografka v 60. letech 19. století.

Clementina Hawarden
Narození1. června 1822
Cumbernauld
Úmrtí19. ledna 1865 (ve věku 42 let)
Londýn
Příčina úmrtízápal plic
Povolánífotografka a malířka
RodičeCharles Elphinstone Fleeming a Doña Catalina Paulina Alesandro de Jiminez
Manžel(ka)Cornwallis Maude, 1st Earl de Montalt (od 1845)
DětiLady Leucha Diana Maude
Lady Kathleen Maude
Lady Isabella Grace Maude
Lady Clementina Maude
Lady Florence Elizabeth Maude
Cornwallis Maude
Lady Elphinstone Agnes Maude
Eustace Mountstuart Maude
Lady Antonia Lillian Maude
PříbuzníJohn Elphinstone-Fleeming, 14th Lord Elphinstone[1] a Anne Elizabeth Bontine (née Elphinstone-Fleeming)[1] (sourozenci)
Leucha Mary Warner[2], Sir Edward Courtenay Thomas Warner, 2nd Bt.[2], Cornwallis John Warner[2], Lillian Georgina Warner[2] a Thomas Warner[2] (vnoučata)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Vikomtesa Clementina Hawarden s Donaldem Cameronem Lochielským, 1861

Život a dílo

Byla dcerou admirála britského námořnictva Charlese Elphinstona Fleeminga, která se provdala Cornwallise Maudeho, 1. hraběte de Montalta a 4. vikomta Hawardenského v roce 1845, se kterým měla deset dětí (z nichž přežilo osm - sedm dcer a jeden syn). Fotografii se začala věnovat asi na konci roku 1857 nebo začátku 1858 (ve svých čtyřiceti letech), zatímco žila na panství svého manžela v Dundrumu u Tipperary v Irsku. Po přestěhování do Londýna v roce 1859 dostala možnost založit studio ve svém domě v South Kensingtonu. Tam pořídila mnoho pro svou tvorbu charakteristických portrétů, z nichž mnohé jsou její děti.

Poprvé vystavovala na výroční výstavě Fotografické společnosti v Londýně v lednu 1863 a členkou Společnosti byla zvolena v březnu následujícího roku. Její práce byly široce uznávané pro svou "uměleckou dokonalost"[4], na výstavách získala řadu medailí za kompozici.

Její fotografie z tohoto období ukazují většinou osamělé ženy v melancholii. Jsou umístěny v jasně osvětlených situacích, často u okna, obklopené tkaninami, drapéremi, záclonami a zrcadly. Fotografie jsou bohaté na světlo a bohatou škálu stínů, plný romantické a sentimentální atmosféry. Spisovatel a fotograf Lewis Carroll její práce velmi obdivoval a také se jimi inspiroval.[5] V roce 1864 několik fotografií od ní zakoupil. Jejím dalším současníkem byla Julia Margaret Cameronová, která začala fotografovat ve svých padesáti letech.

Zemřela náhle na zápal plic 19. ledna 1865. Nekrolog, zveřejněný 27. ledna 1865 v časopise British Journal of Photography, napsal Oscar Gustave Rejlander.

Fotografie Hawardenové byly posmrtně vystaveny na Dublinské mezinárodní výstavě v roce 1865. Její tvorba ovlivnila celou řadu umělců, kromě Lewise Carrolla, také řadu současných fotografů, jako je například Sally Mann.

Kolekce asi 90 procent jejích portrétů se nachází ve sbírkách Victoria and Albert Museum v Londýně.

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Kindred Britain.
  2. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. "Lady Clementina Hawarden" Archivováno 16. 7. 2011 na Wayback Machine at The Pre-Raphaelites Photographs Exhibition
  4. anglicky "artistic excellence"
  5. Leggatt, Robert. "A History of Photography".

Literatura

  • Graham Ovenden (editor) Clementina Lady Hawarden, 1974, ISBN 0-85670-199-8.
  • John Hannavy, Encyclopedia of Nineteenth-century Photography (CRC Press, 2008, ISBN 0-415-97235-3)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.