Claudie Haigneréová

Claudie Haigneréová (do roku 2001 André-Deshaysová) se narodila 13. května 1957 ve dvacetitisícovém Le Creusotu, v středofrancouzském departementu Saône-et-Loire. Vystudovala lékařství na univerzitě v Dijonu, specializovala se zprvu na biologii a sportovní lékařství. V letech 1981–1984 se orientovala na leteckou a kosmickou medicínu a na revmatologii.[1] Od roku 1984 osm let pracovala na revmatologické klinice a rehabilitačním oddělení pařížské nemocnice Cochin.[2]

Roku 1985 byla vybrána mezi kosmonauty francouzské kosmické agentury – Národního střediska studií vesmíru (Centre National d'Études Spatiales, CNES). Paralelně s kosmickým výcvikem v letech 1985–1990 pracovala v neurofyziologickém středisku Národního střediska vědeckého výzkumu (CNRS) v Paříži. Zde se účastnila přípravy experimentů v oblasti lidské fyziologie pro let Jean-Loup Chrétiena na Mir roku 1988. V letech 1990–1992 odpovídala za lékařský výzkum v CNES.[1][2]

V říjnu 1992 byla určena náhradnicí Jean-Pierre Haignerého pro jeho let na Mir v červenci 1993. V prosinci 1994 byla ke kosmickému letu v rámci rusko–francouzského programu Cassiopée – 13. návštěvní expedice na Mir. Výcvik v Hvězdném městečku zahájila v lednu 1995.[1]

K prvnímu letu odstartovala 17. srpna 1996 v Sojuzu TM-24 z kosmodromu Bajkonur společně se členy 22. základní expedice na Mir Valerijem Korzunem a Alexandrem Kaleri, v posádce lodi byla zařazena jako kosmonautka-výzkumnice. Na Miru strávila dva týdny naplněných realizací experimentů programu Cassiopée z oblastí kosmické medicíny, fyziky a technologie. Na Zem se vrátila v Sojuzu TM-23 s vystřídanou posádkou 21. základní expedice (Jurij Onufrijenko, Jurij Usačov). Let trval 15 dní, 18 hodin a 23 minut.[3]

Během roku 1997 pracovala v Moskvě ve funkci francouzské reprezentantky ve společnosti Starsem, rusko–evropské společnosti zajišťující komerční zakázky pro nosiče Sojuz.[2] V květnu 1998 se vrátila do přípravy jako náhradnice Jean-Pierre Haignerého pro dlouhodobý let programu Persée, Haigneré měl strávit půl roku (od února do srpna 1999) na Miru jako člen 27. základní expedice. V přípravě prošla výcvikem k výstupům do otevřeného vesmíru, a získala kvalifikaci palubní inženýrky Sojuzu a Miru. Během letu pracovala ve Středisku řízení letů v Koroljovu.[1]

K 1. listopadu 1999 přešla do oddílu astronautů ESA. V prosinci 2000 byla jmenována do 2. návštěvní expedice na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Do kosmu posádka Viktor Afanasjev, Haigneréová a Konstantin Kozejev vzlétla z Bajkonuru v lodi Sojuz TM-33 21. října 2001. Během týdenního pobytu na stanici kosmonauti uskutečnili plánované experimenty v rámci rusko–francouzského programu Andromeda, a vrátili se v Sojuzu TM-32. Let trval 20 dní a 20 hodin.[4]

V červnu 2002 odešla z ESA do francouzské vlády. Od června 2002 do března 2004 zastávala funkci pověřené ministryně (ministre déléguée) pro záležitosti vědy a nových technologií. V březnu 2004 – květnu 2005 byla pověřenou ministryní pro evropské záležitosti.[1][2]

Má dceru Carlu-Anastasii André, narozenou roku 1998. V květnu 2001 si vzala kolegu kosmonauta Jean-Pierre Haignerého.[1]