Claude Makélélé

Claude Makélélé (* 18. února 1973, Kinshasa, Zair)[1] je bývalý francouzský fotbalista, který hrál na postu defensivního záložníka, naposledy oblékal dres Paris Saint-Germain FC v Ligue 1. Od roku 2019 působí jako individuální trenér v Chelsea[2]. Má tři děti, Kelyan, Hayden a Sam, které vzešly z několika vztahů. Hovoří jazykem lingala.

Claude Makélélé
Fotografie Claude Makélélého na hřišti
Osobní informace
Celé jménoClaude Makélélé Sinda
Datum narození18. února 1973 (49 let)
Místo narozeníKinshasa, Zair
Výška174 cm
PřezdívkaMaka
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Číslo dresu6
Pozicezáložník
Současná funkceChelsea FC (individuální trenér)
Mládežnické kluby*
1989–1990
1990–1991
US Melun
Stade Brestois
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
1990-1991
1991-1997
1997-1998
1998-2000
2000-2003
2003-2008
2008-2011
Stade Brestois
FC Nantes
Marseille
Celta de Vigo
Real Madrid
Chelsea FC
Paris St. Germain
12 (3)
169 (9)
32 (2)
70 (3)
94 (1)
144 (2)
98 (1)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1995-2008 Francie71 (0)
Trenérská kariéra***
Roky Klub
2011–2013
2014
2017
2017–2019
2019–
PSG (asistent)
Bastia
Swansea (asistent)
Eupen
Chelsea (indiv. trenér)
Úspěchy
Mistrovství světa ve fotbale
MS 2006 Francie
Liga mistrů UEFA
2001/2002 Real Madrid
Superpohár UEFA
2002 Real Madrid
Interkontinentální pohár
2002 Real Madrid
1. anglická fotbalová liga
2004/2005 Chelsea FC
2005/2006 Chelsea FC
Anglický superpohár
2005 Chelsea FC
1. španělská fotbalová liga
2000/2001 Real Madrid
2002/2003 Real Madrid
Španělský superpohár
2001 Real Madrid
1. francouzská fotbalová liga
1994/1995 FC Nantes
Další informace
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dříve než přišel do Paris St. Germaine hrál za Stade Brestois (1990-1991), FC Nantes (1991-1997), Olympique de Marseille (1997-1998), Celta de Vigo (1998–2000), Real Madrid a Chelsea FC, která jej koupila od španělského giganta za 16,6 milionů liber.

Klubová kariéra

Claude Makélélé se přestěhoval do Savigny-le-Temple, předměstí Paříže, v roce 1977, když mu byly 4 roky. Jeho otec byl také fotbalista. Reprezentoval Zair a ukončil svou kariéru v belgické první lize.[3]

Makélélé nikdy neopustil Savigny-le-Temple až do 16 let, kdy odjel trénovat do Brest-Armorique v Bretónsku. Podle něj nebylo snadné adaptovat se v novém městě Brest. Život v tréninkové akademii byl nesnadný, především tím, že se musel vzdálit od své rodiny. Makélélé byl rekrutovaný týmem FC Nantes Atlantique v prosinci roku 1991, kdy mu bylo 18 let. Robert Budzinski, sportovní vedoucí v Nantes, objevil Makélélého v Brestu a byl si jistý, že by to mohl být nový Emmanuel Petit.

V sezóně 1992/93 byl Claude Makélélé připraven v A-týmu Nantes hrát ve francouzské Ligue 1. Hrál za Nantes 5 sezón, byl u výhry ve francouzské lize (1995) a pomohl klubu do semifinále evropského poháru v následující sezóně. Makélélé byl doslova pravidelný střelec za Nantes a vstřelil 6 gólů v sezóně 1996/97. Pak ho získal tým Olympique de Marseille, v jehož dresu odehrál jednu sezónu. Poté byl prodán do Celty Vigo, kde strávil dvě úspěšné sezóny.[4]

V roce 2000 byl koupen do Realu Madrid. Jeho přestup byl komplikovaný, protože Celta nechtěla Makelélého prodat, neboť byl pro ně moc důležitý. Makelele nemohl trénovat, dokud neuzavřel smlouvu s Realem. Nakonec ho Celta neochotně prodala.[5][6]

V Realu si Makelele užil úspěchy: dvě výhry v La Lize, výhra v Lize mistrů, Supercopa de España, Superpohár UEFA a Interkontinentální pohár (teď nahrazen soutěží jménem Mistrovství světa ve fotbale klubů). Makelele se stává jedním z nejlepších záložníků na světě.

Jeho plat však, navzdory tomuto hodnocení, byl jeden z nejmenších v týmu, nedostával ani zlomek toho, co dostávali Zinédine Zidane, Luís Figo, Raúl González, Ronaldo, Roberto Carlos, Steve McManaman nebo Guti. V létě roku 2003 cítil, že po odchodu trenéra Dela Bosqueho a příchodu Davida Beckhama bude jeho pozice v klubu nejistá, i když ho povzbuzovali jeho týmoví kamarádi Zidane, Raul, McManaman a Fernando Morientes.

Makelele se zažádat o zlepšení smlouvy. Vedení Realu nevzalo v úvahu jeho žádost. Rozrušený Makelele se nechal napsat na přestupovou listinu, čehož využil anglický klub Chelsea FC a zde podepsal smlouvu.[7]

Od roku 2008 působil opět ve Francii, a to v klubu Paris Saint-Germain, v kterém také 29. května 2011 - v zápase proti AS Saint-Etienne - ukončil svoji bohatou fotbalovou kariéru.[8][9][10]

Reprezentační kariéra

V letech 1995–2008 hrál za reprezentační A-mužstvo Francie, předtím působil i ve francouzském výběru U21.

Trenérská kariéra

Po ukončení svojí hráčské kariéry se stal asistentem trenéra Paris Saint-Germain. V roce 2014 podepsal jako trenér smlouvu s týmem SC Bastia.

Reference

  1. Know a player of African origin?, bbc.co.uk, citováno 14. 8. 2013 (anglicky)
  2. Claude Makelele returns to Chelsea in a new coaching role | Official Site | Chelsea Football Club. ChelseaFC [online]. [cit. 2020-08-02]. Dostupné online.
  3. TAIANA, Nicolas. À la gloire du père, la saga Makélélé. Site-Sportmagazine-FR [online]. 2018-12-19 [cit. 2020-08-02]. Dostupné online.
  4. From Ligue 1 to Superstardom: Claude Makelele, a real Galactico | Goal.com. www.goal.com [online]. [cit. 2020-08-02]. Dostupné online.
  5. Former Agent Reveals the Shocking Events That Led to Claude Makelele Joining Real Madrid From Celta. 90min.com [online]. 2017-10-08 [cit. 2020-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
  6. STEVENS, Richard. Perez has parting shot at Makelele. the Guardian [online]. 2003-09-11 [cit. 2020-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
  7. EDWORTHY, Sarah. Makelele the battery in Chelsea Rolex. www.telegraph.co.uk. 2003-09-12. Dostupné online [cit. 2020-08-02]. ISSN 0307-1235. (anglicky)
  8. Makelele leaves Chelsea for PSG. news.bbc.co.uk. 2008-07-21. Dostupné online [cit. 2020-08-02]. (anglicky)
  9. FourFourTwo. web.archive.org [online]. 2012-03-12 [cit. 2020-08-02]. Dostupné online.
  10. Makelele to hang up boots | Sky Sports | Football | Ligue 1 | Paris St Germain. web.archive.org [online]. 2013-10-21 [cit. 2020-08-02]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.