Citlivost klimatu

Rovnovážná citlivost klimatu (ECS) je větší než postupná klimatická odezva (TCR). Ovšem publikované odhady jejich velikostí se, podle studie z roku 2017, s časem snižují,[7] což způsobuje zastarávání starších hodnot. TCR je nejpravděpodobněji 1,68 °C.[8]

Ačkoli citlivost klimatu se obvykle používá v souvislosti s radiačním působením oxidu uhličitého (CO₂), je myšlena jako obecná vlastnost klimatického systému: změna povrchové teploty vzduchu (ΔT_s) následovaná jednotkovou změnou radiačního působení (RP), a proto je vyjádřena v jednotkách °C/(W/m²). K tomu, aby byla užitečná, musí být měření nezávislé na původu působení (například pocházejícím ze skleníkových plynů nebo díky sluneční variace); v prvním řádu bylo zjištěno, že to tak je.^[zdroj?]

Citlivost klimatu se ve vztahu k CO₂ často vyjadřuje jako změna teploty v jednotkách °C, spojená s zdvojnásobením koncentrace oxidu uhličitého v zemské atmosféře (a s použitím radiačního působení oxidu uhličitého).

Pro spojené globální klimatické modely atmosféra-oceán (např. model CMIP5) je citlivost klimatu tzv. vznikající vlastností: není to parametr modelu, ale spíše výsledek kombinace fyzikálních modelu a parametrů. Naproti tomu jednodušší modely energetické bilance mohou mít citlivost klimatu jako explicitní parametr.

${\displaystyle \Delta T_{s}=\lambda \cdot RF}$

Pojmy zastoupené v rovnici se týkají radiační působení (RP) na lineární změny v globálních změnách povrchové teploty (ΔT_s) přes citlivosti klimatu λ.

Je také možné odhadnout citlivost klimatu z pozorování; je to však obtížné vzhledem k nejistotám v působení a teplotní historii.

Předindustriální koncentrace CO₂ byly 280 ppm a narostly na hodnotu 408 ppm v roce 2018.[9] Pokud nedojde k realizaci opatření na snížení emisí CO₂, odhaduje se, že dvojnásobku předindustriálních koncentrací se dosáhne kolem roku 2060.[2]

Vědci používají tři různé metody výpočtu klimatické citlivosti:

Existují rozbory, které tvrdí, že existuje publikační zkreslení citlivostí klimatu (z asymetrie distribuce publikovaných citlivostí klimatu) a citlivost se nadhodnocuje. Uváděna bývá práce Rečkové a Iršové, která ovšem vychází z pouhých 16 článků.[14][15] Pozdější práce, která byla udělána na větším vzorku, publikační zkreslení ohledně výsledných dat, jazykového stylu a přístupu ve vědě o klimatu jako celku vyvrací (byť ukazuje, že publikace s větším impakt faktorem publikují větší efekty na klima z nereprezentativních vzorků než robustnější publikace s menším IF, takže se více citují větší efekty),[16] což také shrnuje na svých stránkách Carbon Brief novinář Leo Hickman.[17]

Studie z roku 2021 ukazuje, že klimatické modely, které počítají s vysokou citlivostí klimatu, jsou méně pravděpodobné, a tak patrně nadhodnocené. Jako důvod je udáváno přeceňování chladicího účinku interakce mraků a aerosolů.[18]

Někteří vědci však tvrdí, že citlivost je pouze cca 0,5 °C,[19][20][21] což však bylo převáženo mnoha jinými vědeckými pracemi.[2]