Cirkus (film, 1928)

Cirkusové představení je v plném proudu, ale ochozy jsou poloprázdné a je evidentní, že se diváci příliš nebaví. Rozlícený majitel zle vyčítá krasojezdkyni, která je jeho nevlastní dcerou, nepodařený skok a vyhrožuje jí, že půjde spát bez večeře. Vyčiní i skupině klaunů, kteří nedokážou pobavit publikum.

Tulák, hladový a bez peněz, mezitím bloumá v zábavním parku v okolí cirkusu. Shodu náhod je, ač nevinen, považován za kapesního zloděje. Následuje groteskní honička strážníků s Tulákem i pravým pachatelem krádeže. Nakonec pronásledovaný Tulák vběhne do cirkusu právě uprostřed představení a je při svém úprku před strážníky tak komický, že do té doby znuděné obecenstvo bouří nadšením. Majitel cirkusu mu nabídne stálou práci a domluví si na následující ráno zkoušku. Při té však Tulák naprosto selhává a je zřejmé, že cíleně pobavit publikum nedokáže.

Krátce poté z cirkusu odchází parta stavěčů, už delší dobu nedostali zaplaceno. Majitel urychleně shání náhradu a domluví se s Tulákem alespoň na této práci. Později se Tulák opět nedopatřením zamotá do představení a opět sklízí ohromující úspěch. Majitel rozpozná, jakého pokladu se mu v Tulákovi dostalo, ale neprozradí mu, že se stal hlavní hvězdou představení a ponechá ho při špatně placené práci stavěče.

Tulák postupně naváže přátelství s krasojezdkyní Mernou, která je častým terčem hrubého chování svého nevlastního otce. Merna Tulákovi prozradí, že právě on je hlavní hvězdou představení a hlavním důvodem, že se cirkusu náhle daří lépe. Tulák se o svou kamarádku stará, poskytuje jí jídlo, které jí majitel někdy za trest odpírá, a je zřejmé, že jeho city k ní už nejsou pouze přátelské.

Věštkyně sdělí Merně, že ji čeká láska a manželství s pohledným černovlasým mužem, který je v její blízkosti. Tulák jejich rozhovor náhodně vyslechne a pln radosti koupí od jednoho z klaunů prsten. Bohužel se vzápětí ukáže, že oním vyvoleným je mladý provazochodec Rex, který se právě připojil k cirkusu. Tulák se zlomeným srdcem už není schopen bavit publikum a dostává od majitele jasné varování – jeden neúspěch bude znamenat vyhazov.

Tulák s dotírajícími opicemi během provazolezeckého vystoupení

Před začátkem provazolezeckého výstupu není Rex nikde k nalezení a majitel donutí Tuláka, aby vystoupil místo něj. Ví, že Tulák chůzi na laně tajně trénoval, aby udělal dojem na Mernu a vyrovnal se Rexovi. Navzdory mnoha lapáliím přežije Tulák svůj výstup ve zdraví a dostává se mu zaslouženého aplausu. Když ale později vidí majitele, jak udeřil Mernu, tak ho napadne a dostává okamžitou výpověď.

Merna uteče z cirkusu a připojí se k Tulákovi. Ten vidí bezvýchodnost situace a rozhodne se ustoupit svému sokovi v lásce. Vyhledá Rexe a zařídí oběma mladým lidem svatbu. Když se všichni vrací do cirkusu, tak se majitel opět zle osopí na svou nevlastní dceru, ale Rex ho vzápětí zpraží, že toto si k jeho manželce nebude dovolovat.

Cirkus odjíždí a novomanželé vybízejí Tuláka, aby odcestoval s nimi a nastoupil do posledního vozu, který je pro něj vyhrazen. Karavana vozů zvolna odjíždí, Tulák však nechá všechny přejet a osamocen zamíří volnou chůzí do neznáma...

• Charlie Chaplin jako Tulák
• Al Ernest Garcia jako majitel cirkusu
• Merna Kennedy jako Merna, majitelova nevlastní dcera a akrobatka
• Harry Crocker jako Rex, provazochodec
• George Davis jako kouzelník
• Henry Bergman jako starý klaun
• Tiny Sandford jako šéf stavěčů

Film měl premiéru v New Yorku 6. ledna 1928 v paláci filmu Strand Theatre na Manhattanu,[7] a poté 27. ledna v Los Angeles v Grauman's Chinese Theatre.[8] Toto období bylo zároveň faktickým začátkem zvukové éry v dějinách filmu, když první zvukový film Jazzový zpěvák měl premiéru jen o měsíc dříve.[9]

Cirkus byl velmi dobře přijat jak veřejností, tak odbornou kritikou. Film vydělal jen za rok 1928 celkem 3,8 milionů dolarů, čímž se stal sedmým nejvýnosnějším němým filmem v historii.[10] Přestože výnosy z promítání byly poměrně vysoké, tak film vydělal méně než předchozí Chaplinův film Zlaté opojení z roku 1925.[11] Někteří kritici považují právě tyto dva filmy za nejlepší z celé Chaplinovy filmografie.[12]