Cingulární kortex
Cingulární kortex (či cingulární korová oblast) je část mozku umístěná v mediální (blíže středu) části mozkové kůry (neokortexu). Cingulární kortex zahrnuje celý gyrus cinguli (cingulární závit, cingulum, pás), který leží bezprostředně nad corpus callosum a jeho pokračování v sulcus cinguli. Cingulární kortex je obvykle považován za část limbického laloku.
Kortex přijímá vstupy z thalamu a neokortexu a promítá do entorhinální kůry prostřednictvím cingula. Je nedílnou součástí limbického systému, který se podílí na tvorbě a zpracování emocí, učení[1][2] a paměti.[3][4] Kombinace těchto tří funkcí způsobuje, že cingulární gyrus má velký vliv na propojení motivačních výsledků s chováním (např. určitá akce vyvolala pozitivní emoční reakci, která vede k učení).[5] Díky této roli je cingulární kůra velmi důležitá při poruchách jako je deprese[6] a schizofrenie.[7] Hraje také roli ve výkonných funkcích a při regulaci dýchání.
Etymologie
Název odvozený z latiny cingulātus (pletený).
Struktura
Na základě mozkové cytoarchitektoniky byla rozdělena na Brodmannovy oblasti 23, 24, 26, 29, 30, 31, 32 a 33 . Oblasti 26, 29 a 30 jsou obvykle označovány jako retrospleniální oblasti.
Anteriorní cingulární kortex
Tato část odpovídá Brodmannovým areám 24, 32 a 33 a LA Constantin von Economo a Bailey a von Bonin. ji dopředu subgenickou oblastí (Brodmannova oblast 25 ), která se nachází pod pravou částí corpus callosum). Je cytoarchitektonicky agranulární. Má gyralní a sulcalní část. Přední cingulární kortex může být dále rozdělen na přední perigenuální a střední cingulární kortex. Přední cingulární kůra přijímá primárně aferentní axony z intralaminárních jader a jader střední linie thalamu. Přední jádro přijímá mamillothalamické aferentace. Neurony mamilárního tělíska přijímají axony od subicula. Celek tvoří nervový obvod v limbickém systému známém jako Papezův obvod.[8] Přední cingulární kůra posílá axony do předního jádra a přes cingulum do jiných Brocaových limbických oblastí. ACC je zapojen do procesů detekce chyb a konfliktů.
Posteriorní cingulární kortex
PCC odpovídá Brodfmannovým oblastem 23 a 31 in. Jeho buněčná struktura je granulární . Za ním následuje retrospleniální kůra (oblast 29). Dorsálně je granulární oblast 31. Zadní cingulární kůra dostává velkou část svých aferentních axonů z supraficiálního jádra (nebo jádra nadřazeně LDV thalamu, který sám přijímá axony z subicula. Do jisté míry tak duplikuje Papezův obvod. Rovněž přijímá přímé aferenty ze subikula hipokampu. U Alzheimerovy choroby byl definován hypometabolismus kůry zadního cingula (s 18F-FDG PET).
Klinický význam
Schizofrenie
Použitím trojrozměrného zobrazovacího postupu magnetické rezonance k měření objemu rostrálního předního cingulárního gyru (perigenuální cingulární gyrus), Takahaši s kolektivem v roce 2003 zjistili, že rostrální přední cingulární gyrus je větší u kontrolních (zdravých) žen než mužů, ale tento rozdíl mezi pohlavími nebyl nalezen u lidí se schizofrenií. Lidé se schizofrenií měli také menší objem perigenuálního cingulárního gyru než kontrolní subjekty.[9]
Etymologie a historie
Cingulum v latině znamená „pás“. Jméno bylo pravděpodobně vybráno, protože tato kůra z velké části obklopuje corpus callosum . Cingulární kůra je částí “grand lobe limbique” (Broca (1878)), které sestávalo z horní cingulární části (supracallosa) a dolní hipokampové části (infracallosal).[10] Limbický lalok byl od Broca oddělen od zbytku kůry ze dvou důvodů: jednak proto, že není spletitý, a jednak proto, že gyri jsou zaměřeni parasagitálně (na rozdíl od příčného gyrifikace). Vzhledem k tomu, že parasagitální gyrifikace je pozorována u jiných primátů, byl limbický lalok označen za „bestiální“. Stejně jako v jiných částech kůry došlo i nadále k rozporům, pokud jde o hranice a pojmenování. Brodmann (1909) dále rozlišoval oblasti 24 (přední cingulum) a 23 (zadní) na základě granularity. Naposledy byl zařazen jako součást limbického laloku do systému Terminologia Anatomica (1998)[11] podle von Economova systému (1925).[12]
- Meduální povrch mozkové hemisféry. SAgitální pohled.
- Střední povrch mozkové hemisféry. Střední pohled. Hluboká pitva.
- Střední povrch mozkové hemisféry. Střední pohled. Hluboká pitva.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cingulate cortex na anglické Wikipedii.
- HADLAND, K. A.; RUSHWORTH M.F. The effect of cingulate lesions on social behaviour and emotion. Neuropsychologia. 2003, s. 919–931. DOI 10.1016/s0028-3932(02)00325-1. PMID 12667528. (anglicky)
- Cingulate binds learning. Trends Cogn Sci. 1997, s. 2. DOI 10.1016/s1364-6613(97)85002-4. PMID 21223838. (anglicky)
- KOZLOVSKIY, S.; VARTANOV A.; PYASIK M.; NIKONOVA E.; VELICHKOVSKY B. Anatomical Characteristics of Cingulate Cortex and Neuropsychological Memory Tests Performance. Procedia - Social and Behavioral Sciences. 10 October 2013, s. 128–133. DOI 10.1016/j.sbspro.2013.08.537. (anglicky)
- KOZLOVSKIY, S.A.; VARTANOV A.V.; NIKONOVA E.Y.; PYASIK M.M.; VELICHKOVSKY B.M. The Cingulate Cortex and Human Memory Processes. Psychology in Russia: State of the Art. 2012, s. 231–243. DOI 10.11621/pir.2012.0014. (anglicky)
- HAYDEN, B. Y.; PLATT, M. L. Neurons in Anterior Cingulate Cortex Multiplex Information about Reward and Action. Journal of Neuroscience. 2010, s. 3339–3346. DOI 10.1523/JNEUROSCI.4874-09.2010. PMID 20203193. (anglicky)
- DREVETS, W. C.; SAVITZ, J.; TRIMBLE, M. The subgenual anterior cingulate cortex in mood disorders. CNS spectrums. 2008, s. 663–681. DOI 10.1017/s1092852900013754. PMID 18704022. (anglicky)
- ADAMS, R.; DAVID, A. S. Patterns of anterior cingulate activation in schizophrenia: A selective review. Neuropsychiatric Disease and Treatment. 2007, s. 87–101. DOI 10.2147/nedt.2007.3.1.87. PMID 19300540. (anglicky)
- [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-14160-6257-8.
- TAKAHASHI, T.; SUZUKI, M.; KAWASAKI, Y.; HAGINO, H.; YAMASHITA, I.; NOHARA, S.; NAKAMURA, K. Perigenual cingulate gyrus volume in patients with schizophrenia: A magnetic resonance imaging study. Biological Psychiatry. 2003, s. 593–600. DOI 10.1016/S0006-3223(02)01483-X. PMID 12679237. (anglicky)
- Broca, P (1878). "Anatomie comparee des circonvolutions cerebrales: Le grand lobe limbique et la scissure limbique dans la serie des mammifères". Revue d'Anthropologie. 1: 385–498
- Archivovaná kopie [online]. [cit. 2019-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-16.
- Economo, C., Koskinas, G.N. (1925). Die Cytoarchitektonik der Hirnrinde des erwachsenen Menschen. Wien: Springer Verlag.