Ciechocinek

Až do druhého dělení Polska náležel Ciechocinek Polskému království, než byl v roce 1793 anektován Pruskem. V roce 1807 se stal součástí krátkodechého Varšavského knížectví a v roce 1815 náležel Kongresovému Polsku, zpočátku autonomnímu království v rámci Ruské říše. Když se Wieliczka a Bochnia s okolím bohatým na solná ložiska staly po prvním dělení Polska součástí Rakouska, dostal se do popředí zájmu úřadů Ciechocinek a blízký Słońsk.[1]

Pomník Stanisława Staszice (Park Tężniowy)

V roce 1867 bylo zprovozněno železniční spojení do Bydhošti a Varšavy.[1] Kvůli rostoucí popularitě a rychlému rozvoji získal Ciechocinek v roce 1916 městská práva.[1]

Když se po první světové válce stalo Polsko nezávislým státem, lázně byly zestátněny a podřízeny ministerstvu zdravotnictví.[1] Léčebná zařízení poškozená během války byla opravena, byly postaveny nové lázeňské domy, zřízena pošta, škola, obchodní a obytné centrum, prezidentské sídlo a další zařízení.[1] Rovněž byl vybudován lázeňský park s venkovním bazénem napájeným termální slanou vodou, sportoviště a pásy zeleně okolo gradovny.[1]

Při invazi do Polska bylo město 12. září 1939 obsazeno německými vojsky a 26. září začleněno do Říšské župy Povartí (Reichsgau Wartheland). V době okupace sloužilo jako vojenský lazaret a jen pro německé občany i jako ozdravovna. Při osvobození v lednu 1945 uniklo větším škodám.[1]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ciechocinek na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ciechocinek na Wikimedia Commons