Chvalovice (okres Znojmo)

Pod patronát louckých opatů patřil téměř celou dobu také chvalovický Kostel sv. Markéty. První písemná zmínka o něm pochází z listiny z 1. července 1284, kterou olomoucký biskup Dětřich potvrdil louckému klášteru právo na desátek, mj. také z kostela ve Chvalovicích. Obvodové zdivo, kněžiště a věž dnešního kostela pochází z doby kolem roku 1500. Roku 1690 je přistavěna předsíň a roku 1766 zaklenuta původní plochostropá loď. Věž je ukončena cimbuřím a uprostřed je zděný jehlan. Hlavní vchod do kostela je obdélníkovým portálem ze znakem louckého opata Řehoře Lambecka s letopočtem roku 1766.

Další výraznou stavbou v centru obce je tzv. Zámeček, součást areálu rozlehlého hospodářského dvora, dříve sídlo správy velkostatku ve vlastnictví louckých premonstrátů. Po zrušení kláštera v Louce v roce 1784 statek připadl náboženské matici. V roce 1850 je jako vlastník doložen Johann Fichtel. Jeho potomci zde sídlili do odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce. V letech 1946 byl v areálu zřízen jeden z dvanácti justičních statků na území tehdejší ČSR.[6] Od roku 1952 jej užívalo jednotné zemědělské družstvo. V 90. letech 20. stol. byl objekt Zámečku adaptován na Hotel Alt. V roce 2016 byla provedena kompletní rekonstrukce a funguje zde penzion s restaurací.

Kostel sv. Markéty

• Mariánský sloup u kostela je z doby kolem roku 1700
• Socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. století
• Socha sv. Floriána z roku 1764 se nachází v blízkosti kostela

Viniční trať Dívčí hora leží severně od Chvalovic a táhne se od mezinárodní silnice E 59 západním směrem až k železniční trati Znojmo–Šatov. Trať se dříve jmenovala Frauenbergweingebirg; jméno získala podle kapličky Panny Marie s dřevěnou soškou Matky Boží, kterou prý za třicetileté války našel místní rolník zaoranou v zemi.

Viniční trať Dívčí hora má celkovou výměru 136 ha, osázených je něco přes 40 ha. Orientace mírného svahu je jižní, průměrná roční teplota dosahuje 9,19 °C a roční srážky 529 mm. Pěstují se tu odrůdy typické pro Znojemsko: Veltlínské zelené, Sauvignon a Ryzlink rýnský, Rulandské bílé i šedé, Müller Thurgau či Tramín červený, z modrých odrůd pak Rulandské modré, Modrý Portugal či Zweigeltrebe.

Druhá a menší chvalovická viniční trať leží vpravo od silnice z Chvalovic do Šatova, jak název napovídá, nad vinnými sklepy. Z odrůd jsou zastoupeny zejména Veltlínské zelené a Ryzlink vlašský, vinice se využívá rovněž pro pěstování podnoží.

Sklepní ulička Chvalovice

Sklepní ulička s více než stovkou sklepů leží západně od Chvalovic. Většinou jednoduché neklenuté sklepy, vykopané v pískovci ve svazích pod vinicemi, dosahují délky několika desítek metrů, někdy se svažují hlouběji pod zem. Původní vzhled si uchoval především pozdně barokní sklep z roku 1770, vybudovaný v pískovcovém svahu 25 metrů pod povrchem země. Původně sloužil – tak jako mnoho dalších v okolí – jako desátkový sklep premonstrátského kláštera v Louce. Patří k největším sklepům na Znojemsku, je památkově chráněný a jeho chodby dosahují délky 200 metrů. O sklep pečuje vinařství Waldberg,

Součást československého opevnění. Je typickým představitelem těžkých objektů, kterými byla zesilována linie lehkého opevnění. Stavěla jej pražská stavební firma Konstruktiva a. s., betonáž proběhla ve dnech 12. až 17. září 1938. Při postoupení pohraničí na základě Mnichovské dohody v říjnu 1938 byla Německu předána hrubá stavba pevnosti. Během okupace došlo k vytržení střílen hlavních zbraní, jinak srub výrazněji poškozen nebyl. Teprve po druhé světové válce byl stavba objekt dokončen po stavební stránce, v 50. letech 20. stol. probíhala jeho reaktivace. Ještě v roce 1998 objekt Armáda ČR udržovala v bojeschopném stavu. Od roku 2008 je objekt v péči klubu Vojenské historie ROTO Chvalovice.[7] Chvalovice jsou taktéž nejbohatší vesnicí v ČR, s příjmy až 165 milionů korun za rok 2016. [8]