Chvalov (Stebno)

Chvalov (německy Qualen)[2] je malá vesnice, část obce Stebno v okrese Ústí nad Labem. Nachází v Českém středohoří, na návrší vysoko nad levým břehem Labe, asi 3,5 km jihovýchodně od Stebna a 6,5 km jižně od Ústí nad Labem. V roce 2011 zde trvale žilo 97 obyvatel.[3]

Chvalov
Náves
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecStebno
OkresÚstí nad Labem
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°36′6″ s. š., 14°3′30″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel97 (2011)[1]
Katastrální územíChvalov (3,2 km²)
Nadmořská výška360 m n. m.
PSČ400 04
Počet domů28 (2011)[1]
Chvalov
Další údaje
Kód části obce30376
Kód k. ú.630373
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chvalov je také název katastrálního území o rozloze 3,2 km².[4]

Historie

Jméno Chvalov je odvozeno od mužského jména Chval[5] či Chvála. Poprvé je obec zmiňována v roce 1228, kdy patřila klášteru sv. Jiří v Praze. Do roku 1874 měla obec špatný přístup k vodě. O zřízení vodovodu se postarali farář ze Stebna Václav Kuhnel a dopravce Anton Muler z Prahy rodák z Milbohova. Tento vodovod přivádí vodu z úpatí Vaňovského vrchu dodnes. Obec oběma zainteresovaným postavila roku 1889 na návsi pamětní desku, která byla obnovena v roce 1988. Od roku 1992 je Chvalov místní částí Stebna.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 190 obyvatel (z toho 99 mužů), z nichž byli čtyři Čechoslováci, 183 Němců a tři cizinci. S výjimkou jednoho evangelíka, tří členů nezjišťovaných církví a jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 185 obyvatel: 21 Čechoslováků, 162 Němců a dva cizince. Kromě římskokatolické většiny zde žilo pět evangelíků, dva členové církve československé, jeden člen nezjišťovaných církví a třináct lidí bez vyznání.[7]

Vývoj počtu obyvatel a domů[3][8]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 2001791891981781901851078610565577197
Domy 4144444140393936212520252728

Pamětihodnosti

Kaple svatého Prokopa
  • Kaple sv. Prokopa z roku 1834 na návsi

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. SOA Litoměřice – Lexikon obcí severních a severozápadních Čech. www.soalitomerice.cz [online]. [cit. 21-03-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 23-02-2011.
  3. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 319.
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
  5. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Svazek II. Praha: Česká akademie věd a umění, 1949. S. 74.
  6. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 199.
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 388.
  8. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 418, 419.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.