Chronologický projekt Sia-Šang-Čou

Chronologický projekt Sia-Šang-Čou (čínsky pchin-jinem Xìa Shāng Zhōu Duàndài Gōngchéng, znaky 夏商周断代工程) je čínský historický projekt jehož cílem je vnést pořádek do chronologie nejstarších čínských dějin, totiž období dynastií Sia, Šang a Čou. Práce na projektu byly zahájeny roku 1996, předběžná zpráva o výsledcích byla publikována v listopadu 2000.

Projekt

Nejstarším všeobecně přijímaným datem čínské historie je vyhnání čouského krále Li a nastolení regentské vlády roku 841. Chronologický projekt Sia-Šang-Čou se snažil stanovit posloupnost dynastií a králů pro starší doby, jejichž datování je předmětem diskuzí a sporů.

V projektu se spojilo na 200 čínských historiků a archeologů.[1] Stal se tak největší historickou akcí od sestavení knižního souboru S'-kchu čchüan-šu v 70. letech 18. století.[2] Koncipován byl jako interdisciplinární, byly využity jak písemné prameny (Kniha obřadů, Bambusové anály, Zápisky historika a další), tak archeologické údaje a data o významných astronomických jevech (zatměních slunce a měsíce).

Roku 2000 byly zveřejněny předběžné výsledky. Nová chronologie čínských dějin byla v Čínské lidové republice oficiálně přijata a stala se základem školní výuky.

Výsledky

Nejstarší data jsou přibližná:[3][4]

  • Všechny čtyři fáze kultury Er-li-tchou byly přiřazeny dynastii Sia, počínající cca 2070 př. n. l. Tradiční datum založené na výpočtech Liou Sina je 2205 př. n. l.
  • Založení dynastie Šang bylo stanoveno jako současné s výstavbou opevněného města v Jen-š' a určeno na cca 1600 př. n. l. Tradiční datum je 1766 př. n. l.; Cambridge History of Ancient China udává cca 1570 př. n. l.
  • Přemístění šangského hlavního města do Jin za vlády Pchan Kenga bylo určeno na cca 1300 př. n. l.

Počínajíc nástupem šangského krále Wu Tinga byla data vlády šangských a čouských panovníků stanovena přesně:

Srovnání výsledků projektu Sia-Šang-Čou, dat z Cambridge History of Ancient China a tradičních dat.
Dynastie Král Počátek vlády (př. n. l.)
Projekt[3] Cambridge History[5] Tradiční data[6][7]
Šang Wu Ting1250před 11981324
Cu Keng1191po 11881265
Cu Ťiacca 11771258
Lin Sincca 11571225
Kchang Tingcca 11481219
Wu I1147cca 11311198
Wen Ting1112cca 11161194
Ti I110111051191
Ti Sin107510861154
Čou Wu-wang104610451121
Čcheng-wang104210421115
Kchang-wang102010051078
Čao-wang9959771052
Mu-wang9769561101
Kung-wang922917946
I-wang899899934
Siao-wang891872?905
I-wang885865894
Li-wang877857878

Kritika

Mimo Čínu byl projekt podroben kritice. Kritizovány jsou jak východiska čínských vědců, tak i jejich závěry. Kritizována je představa, že Čína má nepřetržitou historii pět tisíc let dlouhou, ve které státy Sia, Šang a Čou zaujímaly ústřední místo, zatímco jsou ignorovány ostatní národy, kmeny a státy, které mohly být neméně rozvinuté.[8] V tisku bylo prosazování „pěti tisíc let čínské historie“ hodnoceno spíše jako projev čínského nacionalismu, než vědecky podložený fakt.[1]

Výhrady byly vzneseny též ke konkrétním bodům:

  1. Archeologické hranice mezi Sia a Šang i mezi Šang a Čou nejsou jasně stanoveny
  2. Pro účely projektu byl u dat získaných pomocí radiokarbonové metody datování použit koeficient spolehlivosti 68 % místo běžného 95%. Získaná data jsou proto méně spolehlivá.[9]
  3. Výpočty pro zatmění slunce roku 899 př. n. l. jsou nesprávné.[10][11]
  4. Datování pomocí astronomických jevů jsou založená na sporných interpretacích starověkých záznamů.[10][11]
  5. Autoři kronik a záznamů vzdálených od popisovaného období chybují při používání starých kalendářů což vede k nesprávné interpretaci jejich informací.[10]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Xia–Shang–Zhou Chronology Project na anglické Wikipedii.

  1. ERIK, Eckholm. In China, Ancient History Kindles Modern Doubts. New York Times. 10. listopad 2000. Dostupné online. (anglicky)
  2. SHAUGHNESSY, Edward L. Chronologies of Ancient China: A Critique of the ‘Xia-Shang-Zhou Chronology Project. In: HO, Clara Wing-chung. Windows on the Chinese World: Reflections by Five Historians. Lanham, Md.: Lexington Books, 2008. [ealc.uchicago.edu/documents/6Chronologies of Ancient China-1.pdf Dostupné online]. S. 15–28. (anglicky)
  3. 夏商周断代工程1996—2000年阶段成果报告·简本 [Zpráva chronologického projektu Sia-Šang-Čou za roky 1996-2000] [online]. 2000 [cit. 2012-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-29. (čínsky)
  4. LI, Xueqin. The Xia-Shang-Zhou Chronology Project: Methodology and results. Journal of East Asian Archaeology. 2002, čís. 4, s. 321–333. DOI 10.1163/156852302322454585. (anglicky)
  5. SHAUGHNESSY, Edward L. Language and Writing. In: LOEWE, Michael; SHAUGHNESSY, Edward L. The Cambridge History of Ancient China. [s.l.]: Cambridge University Press, 1999. ISBN 978-0-521-47030-8. S. 19–29. (anglicky)
  6. THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. [cit. 2012-04-21]. Kapitola Chinese History - Shang Dynasty 商 (17th to 11th cent. BC) kings, rulers. [Dále jen Theobald]. Dostupné online. (anglicky)
  7. Theobald. [cit. 2012-04-21]. Kapitola Chinese History - Zhou Dynasty 周 (11th. cent.-221 BC) kings and rulers.
  8. LEE, Yun Kuen. Building the chronology of early Chinese history. Asian Perspectives: the Journal of Archaeology for Asia and the Pacific. 2002, roč. 41, čís. 1, s. 15–42. (anglicky)
  9. KEENAN, Douglas J. Defence of planetary conjunctions for early Chinese chronology is unmerited. Journal of Astronomical History and Heritage. 2007, roč. 10, čís. 2, s. 142–147. Dostupné online. (anglicky)
  10. KEENAN, Douglas J. Astro-historiographic chronologies of early China are unfounded. East Asian History. 2002, čís. 23, s. 61–68. Dostupné online. (anglicky)
  11. STEPHENSON, F. Richard. How reliable are archaic records of large solar eclipses?. Journal for the History of Astronomy. 2008, čís. 39, s. 229–250. Dostupné online. (anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.