Chronologický projekt Sia-Šang-Čou
Chronologický projekt Sia-Šang-Čou (čínsky pchin-jinem Xìa Shāng Zhōu Duàndài Gōngchéng, znaky 夏商周断代工程) je čínský historický projekt jehož cílem je vnést pořádek do chronologie nejstarších čínských dějin, totiž období dynastií Sia, Šang a Čou. Práce na projektu byly zahájeny roku 1996, předběžná zpráva o výsledcích byla publikována v listopadu 2000.
Projekt
Nejstarším všeobecně přijímaným datem čínské historie je vyhnání čouského krále Li a nastolení regentské vlády roku 841. Chronologický projekt Sia-Šang-Čou se snažil stanovit posloupnost dynastií a králů pro starší doby, jejichž datování je předmětem diskuzí a sporů.
V projektu se spojilo na 200 čínských historiků a archeologů.[1] Stal se tak největší historickou akcí od sestavení knižního souboru S'-kchu čchüan-šu v 70. letech 18. století.[2] Koncipován byl jako interdisciplinární, byly využity jak písemné prameny (Kniha obřadů, Bambusové anály, Zápisky historika a další), tak archeologické údaje a data o významných astronomických jevech (zatměních slunce a měsíce).
Roku 2000 byly zveřejněny předběžné výsledky. Nová chronologie čínských dějin byla v Čínské lidové republice oficiálně přijata a stala se základem školní výuky.
Výsledky
Nejstarší data jsou přibližná:[3][4]
- Všechny čtyři fáze kultury Er-li-tchou byly přiřazeny dynastii Sia, počínající cca 2070 př. n. l. Tradiční datum založené na výpočtech Liou Sina je 2205 př. n. l.
- Založení dynastie Šang bylo stanoveno jako současné s výstavbou opevněného města v Jen-š' a určeno na cca 1600 př. n. l. Tradiční datum je 1766 př. n. l.; Cambridge History of Ancient China udává cca 1570 př. n. l.
- Přemístění šangského hlavního města do Jin za vlády Pchan Kenga bylo určeno na cca 1300 př. n. l.
Počínajíc nástupem šangského krále Wu Tinga byla data vlády šangských a čouských panovníků stanovena přesně:
Dynastie | Král | Počátek vlády (př. n. l.) | ||
---|---|---|---|---|
Projekt[3] | Cambridge History[5] | Tradiční data[6][7] | ||
Šang | Wu Ting | 1250 | před 1198 | 1324 |
Cu Keng | 1191 | po 1188 | 1265 | |
Cu Ťia | – | cca 1177 | 1258 | |
Lin Sin | – | cca 1157 | 1225 | |
Kchang Ting | – | cca 1148 | 1219 | |
Wu I | 1147 | cca 1131 | 1198 | |
Wen Ting | 1112 | cca 1116 | 1194 | |
Ti I | 1101 | 1105 | 1191 | |
Ti Sin | 1075 | 1086 | 1154 | |
Čou | Wu-wang | 1046 | 1045 | 1121 |
Čcheng-wang | 1042 | 1042 | 1115 | |
Kchang-wang | 1020 | 1005 | 1078 | |
Čao-wang | 995 | 977 | 1052 | |
Mu-wang | 976 | 956 | 1101 | |
Kung-wang | 922 | 917 | 946 | |
I-wang | 899 | 899 | 934 | |
Siao-wang | 891 | 872? | 905 | |
I-wang | 885 | 865 | 894 | |
Li-wang | 877 | 857 | 878 |
Kritika
Mimo Čínu byl projekt podroben kritice. Kritizovány jsou jak východiska čínských vědců, tak i jejich závěry. Kritizována je představa, že Čína má nepřetržitou historii pět tisíc let dlouhou, ve které státy Sia, Šang a Čou zaujímaly ústřední místo, zatímco jsou ignorovány ostatní národy, kmeny a státy, které mohly být neméně rozvinuté.[8] V tisku bylo prosazování „pěti tisíc let čínské historie“ hodnoceno spíše jako projev čínského nacionalismu, než vědecky podložený fakt.[1]
Výhrady byly vzneseny též ke konkrétním bodům:
- Archeologické hranice mezi Sia a Šang i mezi Šang a Čou nejsou jasně stanoveny
- Pro účely projektu byl u dat získaných pomocí radiokarbonové metody datování použit koeficient spolehlivosti 68 % místo běžného 95%. Získaná data jsou proto méně spolehlivá.[9]
- Výpočty pro zatmění slunce roku 899 př. n. l. jsou nesprávné.[10][11]
- Datování pomocí astronomických jevů jsou založená na sporných interpretacích starověkých záznamů.[10][11]
- Autoři kronik a záznamů vzdálených od popisovaného období chybují při používání starých kalendářů což vede k nesprávné interpretaci jejich informací.[10]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Xia–Shang–Zhou Chronology Project na anglické Wikipedii.
- ERIK, Eckholm. In China, Ancient History Kindles Modern Doubts. New York Times. 10. listopad 2000. Dostupné online. (anglicky)
- SHAUGHNESSY, Edward L. Chronologies of Ancient China: A Critique of the ‘Xia-Shang-Zhou Chronology Project. In: HO, Clara Wing-chung. Windows on the Chinese World: Reflections by Five Historians. Lanham, Md.: Lexington Books, 2008. [ealc.uchicago.edu/documents/6Chronologies of Ancient China-1.pdf Dostupné online]. S. 15–28. (anglicky)
- 夏商周断代工程1996—2000年阶段成果报告·简本 [Zpráva chronologického projektu Sia-Šang-Čou za roky 1996-2000] [online]. 2000 [cit. 2012-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-29. (čínsky)
- LI, Xueqin. The Xia-Shang-Zhou Chronology Project: Methodology and results. Journal of East Asian Archaeology. 2002, čís. 4, s. 321–333. DOI 10.1163/156852302322454585. (anglicky)
- SHAUGHNESSY, Edward L. Language and Writing. In: LOEWE, Michael; SHAUGHNESSY, Edward L. The Cambridge History of Ancient China. [s.l.]: Cambridge University Press, 1999. ISBN 978-0-521-47030-8. S. 19–29. (anglicky)
- THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. [cit. 2012-04-21]. Kapitola Chinese History - Shang Dynasty 商 (17th to 11th cent. BC) kings, rulers. [Dále jen Theobald]. Dostupné online. (anglicky)
- Theobald. [cit. 2012-04-21]. Kapitola Chinese History - Zhou Dynasty 周 (11th. cent.-221 BC) kings and rulers.
- LEE, Yun Kuen. Building the chronology of early Chinese history. Asian Perspectives: the Journal of Archaeology for Asia and the Pacific. 2002, roč. 41, čís. 1, s. 15–42. (anglicky)
- KEENAN, Douglas J. Defence of planetary conjunctions for early Chinese chronology is unmerited. Journal of Astronomical History and Heritage. 2007, roč. 10, čís. 2, s. 142–147. Dostupné online. (anglicky)
- KEENAN, Douglas J. Astro-historiographic chronologies of early China are unfounded. East Asian History. 2002, čís. 23, s. 61–68. Dostupné online. (anglicky)
- STEPHENSON, F. Richard. How reliable are archaic records of large solar eclipses?. Journal for the History of Astronomy. 2008, čís. 39, s. 229–250. Dostupné online. (anglicky)