Christoph Schweher – Hecyrus

Kryštof Schweher pocházel z Českého Krumlova, studoval v Lipsku. V letech 1542 až 1559 byl správcem českobudějovické městské školy. V roce 1544 se v Českých Budějovicích stal rektorem latinské školy.[1] Ve škole se držel zásad humanistického učence, reformačního teologa, vysokoškolského pedagoga, poradce a přítele Martina Luthera – Philippa Melanchthona (1497–1560)[2][3] V letech 1560–1570 byl i českobudějovickými městským písařem. Patřil mu dům čp. 344 na rohu Rožnovské (později Divadelní, dnes Stejskalova) a Soukenické (později Široké) ulice. Později (jako vdovec) se stal knězem a působil v Českých Budějovicích, nejdřív jako kaplan a v letech 1581–1593 jako děkan. Zemřel jako kanovník pražské kapituly 10. prosince 1593.[2]

Kryštof Schweher – Hecyrus patřil k autorům německých katolických písní. Z jeho zpěvníků je nejdůležitější Christliche Gebet und Gesäng (Křesťanské modlitby a písně), který byl vydán v roce 1581 v Praze.[3]

V roce 1561 vydal v Norimberku sbírku čtyřhlasých latinských a německých náboženských (katolických) písní Veteres ac piae cantione.[4]

Německy psal i dramata s biblickými náměty.[3]

Do němčiny přeložil Postilu od vídeňského biskupa Fredricha Nausey (zřejmě původně sepsána latinsky), tento překlad vyšel v Německu v letech 1554–1595 nejméně osmkrát.[3]

Byl autorem učebnice latinské gramatiky Quaestiones grammaticae (2. vydání Praha 1594).[5]