Christian Wolff

Christian Wolff (24. ledna 1679 Vratislav – 9. května 1754 Halle) byl německý osvícenský filozof. Je po něm pojmenována měsíční hora Mons Wolff ležící v pohoří Montes Apenninus.[1][2]

Christian Wolff
Narození24. lednajul. / 3. února 1679greg.
Vratislav
Úmrtí9. dubna 1754 (ve věku 75 let)
Halle
Povoláníprávník, matematik, filozof a vysokoškolský učitel
Alma materUniverzita Jena (od 1699)
Lipská univerzita
Tématamatematika, filozofie, právní věda, metafyzika a filozofická logika
Oceněníčlen Královské společnosti
VlivyGottfried Wilhelm Leibniz
Ehrenfried Walther von Tschirnhaus
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leibnizovy myšlenky by pravděpodobně neměly tak dalekosáhlý vliv na další vývoj filozofie, pokud by je Christian Wolff, jako jeho žák a následovník, neuspořádal v propracovaný systém, který oslovil širokou veřejnost.

Život

Vyučoval nejprve v Halle, a když byl odtamtud přičiněním církevních kruhů vypuzen, přednášel s velkým úspěchem na univerzitě v Marburgu. Za jeho života ovládal „leibnizovsko-wolffovský“ systém německé univerzity až do doby, kdy vyšla hlavní díla Kantova.

Ve svých spisech filozoficky zpracoval všechny hlavní obory vědění, tedy i psychologii, kterou považoval za součást propedeutiky (přípravy) ke studiu filozofie. Termín psychologie se od té doby stal v Německu běžným. Psychologii rozdělil na dva obory, a to na psychologii empirickou a racionální. V díle Psychologia empirica z roku 1732 se zabýval zkoumáním duševního života metodou introspekce; zavedl zde také pojem psychometrie. Ve spise Psychologia rationalis z roku 1734 uvádí především metafyzické spekulace o podstatě lidské duše.

Pamětní deska ve Vratislavi

Podle něj je základní duševní silou síla představivosti (lat. vis repraesentativa), která je zároveň stálou snahou po činnosti, po změně představ. Uvádí, že živá představa pohybu vede k jeho uskutečnění, což považuje za důkaz, že i snažení je projevem základní síly představovací.

Pro vybavování představ vyslovil tento zákon: minulý obsah se vybavuje celý, když přítomný obsahuje jeho část.

Patří k zakladatelům nauky o pozornosti, kterou chápe jako schopnost duše dát jedné části složeného vjemu větší jasnost než ostatním. Čím je pozornost větší, tím menší je její rozsah. Poznávací procesy dělil na vyšší a nižší. Vyšší vždy vyžadují užívání slov či jiných znaků.

Myšlenky Christiana Wolffa šířila první učená společnost na území ovládaném rakouskými Habsburky Societas eruditorum incognitorum in terris Austriacis prostřednictvím prvního vědeckého časopisu v monarchii Monatliche Auszüge.

Reference
  1. Mons Wolff, Gazetteer of Planetary Nomenclature, IAU, USGS, NASA (anglicky)
  2. Antonín Rükl: Atlas Měsíce, Aventinum (Praha 1991), kapitola Timocharis, str. 68, č. mapového listu 21, ISBN 80-85277-10-7

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.