Chrást (okres Plzeň-město)

Chrást (německy Chrast) je obec nacházející se zhruba deset kilometrů severovýchodně od centra Plzně, v okrese Plzeň-město v Plzeňském kraji. Žije v ní přibližně 1 900[1] obyvatel.

Chrást
Celkový pohled na Chrást z jihozápadu, od plzeňské silnice.
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0323 558966
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíPlzeň
Okres (LAU 1)Plzeň-město (CZ0323)
Kraj (NUTS 3)Plzeňský (CZ032)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°47′36″ s. š., 13°29′37″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 872 (2022)[1]
Rozloha9,84 km²
Katastrální územíChrást u Plzně
Nadmořská výška342 m n. m.
PSČ330 03
Počet domů656 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřadutř. Čs. odboje 133
Chrást
330 03 Chrást u Plzně
[email protected]
StarostaLadislav Bohuslav
Oficiální web: www.obecchrast.cz
Chrást
Další údaje
Kód obce558966
Kód části obce53783
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1242. V roce 1514 koupilo obec město Plzeň od bratří Valdštějnů se vším příslušenstvím[3]. Obec bez úhony přestála období třicetileté války a ve druhé polovině 17. století se začala postupně měnit. Někdy kolem roku 1680 byly v Chrástu založeny železné hutě a pece a přistaveny k tomu kanceláře a obydlí. K pohonu byl použit náhon dlouhý přibližně 1 kilometr. V 18. století však tento provoz začal upadat, docházelo k jeho několikerému propachtování. Až v roce 1883 došlo k trvalému pronájmu a byla zde zavedena výroba orného nářadí, lopat, sekyr, a kladiv, a místo se stalo známé pod názvem lopatárna. Provoz se ustálil a v roce 1938 zde pracovalo 65 zaměstnanců. V roce 1942 však byla výroba zastavena. Dalším průmyslovým podnikem byla Kamencárna Cech svatého Víta, která byla založena v roce 1789. Ta se záhy stala dodavatelem velmi kvalitního kamence. Jeho roční produkce dosáhla 130–150 centů (1 cent = 56 kg), a výrobek se vyrovnal nejlepším cizozemským výrobkům a úspěšně se vyvážel. V roce 1812 zachvátil obec rozsáhlý požár a popelem lehla podstatná část vsi. V 19. století byly v obci již hamry a kolem roku 1864 prachárna-chemický závod, který byl situován do údolí řeky Klabavy. Výroba však byla pronásledována řadou výbuchů a později byla definitivně zrušena. V obci byly dále 2 mlýny a o rozvoj obce se zasloužila i cihelna. Tato cihelna byla založena v roce 1872 jak praví současníci, pouze z plzeňského kapitálu a jmenovala se "První plzeňská strojní cihelna v Chrástu"[4] Mimo to zde bylo několik brusíren skla a dalších malých průmyslových provozů. Ve vsi přibyla řada potřebných řemeslníků, které každá větší obec potřebovala. Rozvíjeli se pro přibývající obyvatelstvo obchody a pohostinství. Obec, která byla dosud pouze zemědělskou obcí se selskými a chalupnickými usedlostmi, začala pozvolna  měnit svoji podobu v obec s dělnickým obyvatelstvem. V době, krátce po zahájení provozu železnice a před rozvojem průmyslu, v roce 1869 měl Chrást 112 domů a 742 obyvatel.

K dalšímu rozvoji obce dochází v druhé polovině 19. století v reakci na zvyšující se rozvoj dopravy a růstu podnikání v oblasti průmyslu. Nejprve zde společnost Česká západní dráha vybudovala důležitou železniční trať  z Prahy do Plzně, což mělo velký hospodářský význam pro obec a okolí. Trať byla uvedena do provozu roku 1862. Těžba černého uhlí v nedalekém Stupně si vyžádala postavení lokálky z Chrástu. Byla dokončena a zprovozněna již roku 1863 a později, v roce 1893 byla prodloužena do Radnic. Železnice překonává v bezprostřední blízkosti vesnice hluboké údolí řeky Klabavy ocelovým mostem se dvěma zděnými pilíři. Na tehdejší dobu to byla obdivuhodná stavba. Most byl nejprve dřevěný, šestipatrový. V roce 1892 byla dřevěná konstrukce nahrazena ocelovou nýtovanou konstrukcí. Při této výměně došlo k tragédii, při které zahynuli tři pracovníci, a dalších devět bylo zraněno. Dnes je to technická památka a historická zajímavost, která stále slouží svému účelu. V letech 2002 až 2003 byla konstrukce mostu zpevněna a natřena.

V roce 1899 byl v obci založen strojírenský závod, který byl pod názvem „Suchý, Jouza a Čáp, slévárna a strojírna, Chrást u Plzně“ zapsán do obchodního rejstříku. V roce 1900 po dokončení stavby zahájil provoz. Před válkou zaměstnávala firma již více než 200 pracovníků. Po znárodnění firmu převzal stát, došlo ke změně výrobního programu a převedení továrny do systému plánovaného hospodářství.

Rok obyvatelé domy obyvatel/dům
1869 742 112 6,6
1900 1185 140 8,5
1930 2000 364 5,5
1950 1751 458 3,8
1991 1680 538 3,1
2001 1677 581 2,9
2021 1917 656

Jak se obec vyvíjela, je zřejmé z tabulky, která zachycuje změny v obci[5]. Na počátku provozu železnice, v roce 1869 měla obec jen 112 domů a 742 obyvatel. V roce 1900, kdy byla železnice v plném provozu, a počala se v obci budovat továrna, počet obyvatel vzrostl 1185 a s nástupem průmyslu dochází k dalšímu rozvoji. V roce 1930, když byla továrna již v plném provozu, se vesnice výrazně rozrostla, a zvětšila se životní úroveň obyvatelstva. V obci žilo již 2000 obyvatel a bylo zde 464 domů. Jak velká to byla změna, ukazuje průměrný počet obyvatel v domech. Ze sčítání lidu v roce 1950 dochází ke změně, která je vyvolána předválečnou krizí i samotnou válkou. To se projevuje poklesem počtu obyvatel, i když kvalita bydlení jak ukazuje počet obyvatel v domech se zlepšuje. Teprve s novým tisíciletím se počet obyvatel zvětšil, což je dáno mimo jiné i těsnějšímu propojení obce s Plzní autobuse MHD.

Za války poznamenala obec také řada smutných událostí. V obci došlo k protifašistickému odboji. Jeho průběh je podrobněji popsán v literatuře. V obci jej připomíná památník obětem 2. světové války s voznicí, která sloužila za protektorátu k uschování zbraní

Obecní správa

V listopadu 2002 proběhlo místní referendum o připojení Chrástu k Plzni. Většina voličů se vyslovila pro připojení, kvůli nízké účasti ale obec zůstala samostatná. Do konce roku 2006 byla obec součástí okresu Plzeň-sever, od 1. ledna 2007 byla společně s dalšími menšími obcemi v blízkosti Plzně (například Dýšinou a Kyšicemi) přeřazena do okresu Plzeň-město.

Pamětihodnosti

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v okrese Plzeň-město#Chrást.

Osobnosti

Ve vesnici příležitostně pobýval Josef Skupa, zakladatel loutkového Divadla Spejbla a Hurvínka. Loutku Hurvínka připomíná pomník.

Fotogalerie

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Dějiny Plzně v datech : od prvních stop asídlení až po současnost. Vyd. 1. vyd. Praha: Nakl. Lidové noviny 787 s. Dostupné online. ISBN 80-7106-723-7, ISBN 978-80-7106-723-8. OCLC 60805688
  4. LÁBEK, Ladislav. Z historie plzeňského obchodu a průmyslu. Nákladem vlastní. vyd. Plzeň: Ladislav Lábek, 1926. 110 s. S. 83.
  5. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2005. Historický lexikon obcí České republiky - 1869 - 2005 [online]. [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. (česky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.