Chrámce

Původní název vesnice zněl Chrámec (malý chrám), ale brzy přešel do množného čísla. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Chramecz (1381), „in villa Chramczi“ (1404), Chramecz (1404), w Chramczych (1499), z Chramecz (1542), w Chramczy (1542), w Chramczych (1542), na Chramicích (1603), na Chramcích (1615), Kramitz (1787), Kramitz a Kramnitz (1846) a úředně Chrámce nebo Kramitz (1854).[2]

Dějiny obce jsou úzce spjaté s historií zdejší tvrze, později zámku. První písemná zmínka pochází z roku 1381, kdy zdejší vladyčí tvrz vlastnil Jan de Kystern sedící na Chrámcích. V roce 1408 a 1421 je jako majitel zmiňován Jíra Vchynský z Vchynic. V roce 1499 vlastnil Chrámce rod z Černčic. Pavel z Černčic odkázal v roce 1542 ves i s poplužním dvorem své manželce Anně Kateřině. V roce 1556 je ze stejného rodu jako dědička zmiňována Hedvika z Chrámců, která Chrámce přinesla věnem Pavlovi Šavelovi z Vlkové. Jejich dcera Kateřina z Chrámců (provdaná Vřesovcová) nechala v letech 1570–1571 přestavět tvrz.

Roku 1603 byl majitelem Kašpar Rajský z Dubnice a po jeho smrti je zdědil roku 1615 jeho bratr Kryštof Rajský z Dubnice. V roce 1720 koupil Chrámce Jiří Oldřich Zessner ze Spitzenberka. Po jeho smrti v roce 1745 zdědil majetek jeho syn Johann Franz Zessner ze Spitzenberka, který byl vlastníkem ještě v roce 1762. V roce 1767 Chrámce prodal hraběti Josefu Leopoldu d' Elbeuf, který emigroval do Rakouska před Francouzskou revolucí. Tento majitel nechal v letech 1795–1805 postupně přestavět zámek do dnešní podoby. V roce 1843 koupil statek a zámek svobodný pán Johann Maxmilian z Ehrenberku.

Po reformě v roce 1848 se Chrámce staly samostatnou obcí. V letech 1850–1896 se nacházely v okrese Teplice, poté do roku 1935 v okrese Duchcov, v letech 1935–1960 v bílinském okrese a od roku 1960 náleží do okresu Most.

V letech 1945–1946 probíhal na Chrámcích a ve Skršíně odsun Němců. Do opuštěných budov se nastěhovali noví osídlenci. Ostatní domky byly zbourány a na jejich místě byly v sedmdesátých letech 20. století postaveny řadové domky typu Okál.

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 130 obyvatel (z toho 64 mužů), z nichž bylo 27 Čechoslováků, 101 Němců a dva cizinci. Osm lidí se hlásilo k evangelickým církvím, jeden k církvi československé, 119 k církvi římskokatolické a dva lidé byli bez vyznání.[3] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 114 obyvatel: 26 Čechoslováků, 86 Němců a dva cizince. Až na dva příslušníky jiných nezjišťovaných církví a jednoho člověka bez vyznání byli římskými katolíky.[4]

Renesanční zámek v Chrámcích vznikl v letech 1570–157 přestavbou původní gotické tvrze ze 14. století. V letech 1795–1805 byl upraven do dochované klasicistní podoby. Zámecký park v anglickém stylu vznikl za hrabat Chotků. Do zámecké zahrady byla přemístěna socha Ecce homo ze vsi Saběnice.

Obec si dodnes zachovala tradiční zemědělský ráz. Chrámce jsou proslulé svým vinařstvím a sadařstvím. Sídlí zde dvě zemědělské společnosti. První je České vinařství Chrámce, které vzniklo v roce 2001. V roce 1991 bylo pronajato a posléze zprivatizováno chrámecké středisko, které spadalo pod Státní statek Most. Vinice se zde začaly budovat od roku 1967 a v roce 1972 dosahovaly plochy 41 ha. V roce 1983 se vinice rozkládaly na ploše 112 hektarů nejen v Chrámcích, ale od roku 1977 i u Rudolic a 1978 u Čepiroh. Zdejší vinařství je jediným výrobcem košer vín v Čechách. Část produkce je archivována ve druhém suterénu děkanského kostela v Mostě.

Druhým významným podnikem jsou Zámecké sady Chrámce, které vznikly po restituci zdejšího zámeckého statku. Sady se specializují na ekologické zemědělství. Celková plocha sadů činí 92 ha a 7 ha trvalých travních porostů. Jedná se o největší plochu ucelených sadů v ekologickém režimu v České republice.