Chmýr

Chmýr vzniká při postupném vývinu a dozrávání semen přeměnou kališních lístků ve štětiny nebo v chlupy. Ty pak setrvávají na semenech některých rostlin (nejčastěji nažek) a slouží jako padák při rozšiřování plodů větrem.

Mezi chmýr se počítají i dlouhé chlupy (trichomy) např. u semen vrby (Salix), topolu (Populus) nebo bavlníku (Gossypium). Jsou to jednoduché jednobuněčné výrůstky na pokožce rostliny, které plní funkci chmýru.

Chmýr může být tvarově různý; čím je tvarově složitější, tím poskytuje větší plochu, do které se může vítr opřít. Dělí se do několika druhů:

• utvořený z jednoduchých paprsků, např. pampeliška (Taraxacum),
  • jednořadý, např. jestřábník (Hieracium),
  • dvouřadý, např. chrpa (Centaurea),
  • víceřadý, např. škarda (Crepis),
• utvořený z pérovitých paprsků, např. pcháč (Cirsium).

Chmýr slouží nejen k rozšiřovaní rostlin větrem, ale je také prospěšný při dopadu semene do vody, kde slouží jako záchranné plovací zařízení do doby, než se semeno dostane na pevnou půdu. U některých velice drobných a lehkých semen, např. u tilandsie (Tilandsia), slouží po navlhnutí k přilepení semínka k podkladu do doby, než se toto ukotví kořínkem.