CEFC China Energy Company Limited

V roce 2014 její tržby činily 220 miliard CNY (35 miliard USD), což ji zařadilo mezi deset největších soukromých společností v Číně.[3] Tržby roku 2014 plynuly většinou z petrochemického průmyslu (60 %) a finančních služeb (25 %),[2] ale působila rovněž v řadě dalších sektorů jako je dopravní infrastruktura, lesnictví, investiční management, hotelnictví, skladovací, developerské a logistické služby.[1] Velká část aktiv společnosti se soustřeďovala na zámořských trzích.[1] Od roku 2013 byla na seznamu Fortune Global 500.[4] Většinu společnosti vlastnil Shanghai Energy Fund Investment Ltd (SEFI), který byl registrován na předsedu CEFC, Jie Ťien-minga.[1]

V květnu 2015 společnost získala 5% podíl v J&T Finance Group, která je vlastníkem české J&T Banky a slovenské Poštové banky.[6] V září 2015 společnost získala četná aktiva v České republice – většinu v Pivovary Lobkowicz Group,[7] 10% podíl v aerolinkách Travel Service a 60 % ve fotbalovém klubu SK Slavia Praha.[8] Svůj majetkový podíl ve Slavii postupně zvyšovala, od listopadu 2016 činí 99,96 %.[9] V dubnu 2017 koupila též slávistický stadion – Eden arénu.[10]

V roce 2016 CEFC převzala strojírenský a metalurgický podnik ŽĎAS ve Žďáru nad Sázavou spolu s jeho dceřinou společnost TS Plzeň.[11] V únoru 2016 společnost získala 49 % podíl v mediální společnosti Empresa Media, která vlastní TV Barrandov nebo vydává týdeník Týden.[12] Dne 6. září 2017 se CEFC rozhodla využít opce a svůj podíl v Empressa Media vrátit původnímu majiteli.[13]

V březnu 2016^[zdroj?] společnost získala podíl v největším internetovém prodejci dovolených v Česku Invia.[14] Dne 30. března 2016 byl navýšen podíl skupiny CEFC v Travel Service na 49,92%.[15]

V prosinci 2016 společnost CEFC expandovala do Německa a ve spojení s investiční skupinou Rockaway koupila největší německou on-line cestovní agenturu AIDU (Ab-in-den-Urlaub.de) a přední letenkový portál Fluege.de.[18]

V únoru 2017 získala CEFC čtyřicetiletou koncesi na těžbu ropy v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech.[19]

V září 2017 CEFC ohlásila koupi 14% podílu v ruské státní ropné společnosti Rosněfť.[20] Plánovaný obchod za 9,1 miliardy dolarů (zhruba 188 miliard korun) byl však podle zpráv agentury Bloomberg odsunut na žádost čínské ratingové agentury.^[zdroj?]

Společnost CEFC byla založena Jie Ťien-mingem v roce 2002, v době, kdy mu bylo 24 let. Informace o původu a vzestupu Jie Ťien-minga se CEFC snaží odstranit.[19][21] Podrobně je lze dohledat na stránkách South Sea Conversations investigativního žurnalisty Andrew Chubba, který čerpal z mezitím vymazané výroční zprávy CEFC International Ltd (registrované v Singapuru), z roku 2012. Zde Jie Ťien-ming uvedl, že po ukončení studia působil v letech 2003–2005 jako náměstek generálního tajemníka šanghajské pobočky CAIFC (Čínská asociace pro družební styky se zahraničím). Ta je spojovaná se Styčným oddělením Generálního politického štábu GPD-LD, alias čínská vojenská rozvědka, podle všeho zrušená během reorganizace čínské armády roku 2016.[22] Pozici v Shanghai Association for International Friendly Contact zastával Jie Ťien-ming ještě roku 2014.[23]

Podrobné zkoumání CEFC odhaluje, jak přes konexe v Čínské lidové armádě[19][24] a komunistické straně, masivní navyšování obratu společnosti skrze fiktivní obchody a neúnavné PR na mezinárodní scéně byl Jie Ťien-ming (Ye Jianming) schopen vytvořit ve skutečnosti prázdnou legendu o vzestupu globálního energetického a finančního kolosu pro domácí i zahraniční publikum.[25][26]

V únoru 2018 byl zatčen předseda představenstva CEFC Jie Ťien-ming kvůli podezření z ekonomické kriminality.[27]

Bývalý Ministr vnitra Hongkongu (2002–2007), představitel neziskového křídla společnosti CEFC a náměstek generálního tajemníka Jie Ťien-minga, Patrick Ho Chi-ping, byl zatčen v listopadu 2017 ve Spojených státech a obviněn z korupce. Ho Chi-ping předtím založil ve Virginii neziskovou organizaci financovanou CEFC, která se jako think tank pokoušela navázat vztahy s OSN a mezinárodní komunitou pro strategické záležitosti[28] a ve skutečnosti sloužila ke krytí nelegálních aktivit. Z důkazů vyplývá, že se pokusil za úplatek 2 mil.dolarů v hotovosti korumpovat prezidenta Čadu Idrisse Déby (který úplatek odmítl), a částkami 500 000 dolarů ugandského ministra zahraničí Sama Kutesu (v té době předsedu Valného shromáždění OSN) a prezidenta Ugandy Yoweri Museveni,[29] aby přenechali práva na těžbu ropy společnosti CEFC. Za osm obvinění z korupce a praní špinavých peněz mu hrozilo až 30 let vězení. Poté, co se přiznal a projevil lítost, soud 26. března 2019 vynesl jen mírný trest tří let vězení a uložil pokutu 400 000 dolarů.[30][31]

S Patrickem Ho byl původně zatčen senegalský ministr zahraničí Cheikh Gadio, který se rozhodl svědčit v neprospěch Ho a vyhnul se trestu.[32]

Přesto, že v textu obvinění není společnost CEFC výslovně jmenována, podle důkazních materiálů Ho při úplatcích afrických úředníků pracoval právě pro ni, a s vědomím jejího “předsedy”, svého přímého nadřízeného Jie Ťien-minga. Jedním z obvinění proti Patricku Ho před soudem v New Yorku je, že v roce 2015 převedl na účet tehdejšího předsedy Valného shromáždění OSN půl milionu dolarů poté, co tento jmenoval Jie Ťien-minga svým “čestným poradcem”. Téhož roku se Jie stal také poradcem českého prezidenta Zemana.[33]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku CEFC China Energy na anglické Wikipedii.