Zamia restrepoi

Druhový název restrepoi byl dán na počest kolumbijského amatérského botanika jménem Padre Sergio Restrepoi, který přispěl ke znovuobjevení tohoto cykasu a byl posléze v oblasti zavražděn. Dřívější rodové jméno Chigua pochází z domorodého označení pro zamie, používaného v některých oblastech Střední a Jižní Ameriky. Slovo chigua je součástí názvu jiné, rovněž kolumbijské zamie Zamia chigua, jedná se však zcela jiný druh. Názvy těchto dvou druhů bývají někdy zaměňovány.[2][3]

Kmeny Zamia restrepoi jsou podzemní, hlízovité a většinou nevětvené, 25 až 40 cm dlouhé a 7,5 až 15 cm široké. Listy jsou obvykle na jedné rostlině 2 až 4, jsou zpeřené, 1 až 2 metry dlouhé a asi 50 cm široké, s 50 až 60 cm dlouhým řapíkem. Listy jsou složené ze 20 až 30 párů vstřícných až střídavých, kopinatých lístků. Lístky jsou na okraji zubaté a mají na rozdíl od všech ostatních druhů rodu Zamia zřetelnou střední žilku. Samičí šištice jsou jednotlivé, válcovité, asi 15 cm dlouhé a 5 cm široké, vyrůstající na 25 až 30 cm dlouhé stopce. Na povrchu jsou rezavě plstnaté. Štítky sporofylů jsou šestiboké, asi 26 mm široké a 20 mm vysoké, se zřetelným hrbolem na každé straně šestiúhelníku. Semena jsou hladká, obalená červenou sarkotestou. Samčí šištice jsou po 3 až 4, řidčeji méně, 5 až 10 cm dlouhé a 1,5 až 2 cm široké, na povrchu rezavě plstnaté. Stopky je o něco kratší než u samičích šištic, asi 15 až 21 cm dlouhá. Štítky sporofylů jsou víceméně ploché, 15 mm široké a 3 až 6 mm vysoké.[2]

Druh roste pouze v severozápadní Kolumbii v departmentu Antioquia, v provincii Cordoba, kde se vyskytuje v okolí řeky Sinu v nadmořských výškách od 75 do 150 metrů. Roste v podrostu tropického deštného lesa i na savaně.[2][4]

První vzorky tohoto cykasu sebral v roce 1918 Francis Whittier Pennell, přičemž tento sběr zahrnoval pouze jeden list a část hlízovitého kmene a neobsahoval žádné plodné části. Rostlina byla považována za zamii. Až v 80. letech 20. století bylo zjištěno, že na lístcích rostliny z tohoto sběru je přítomna střední žilka, což je jev u zamií neobvyklý. V letech 1986 a 1987 bylo posléze uspořádáno několik expedic, které měly za cíl znovunalezení této unikátní rostliny. Expedice byly úspěšné a v roce 1990 byl popsán nový rod a 2 druhy: Chigua restrepoi a Chigua bernalii, přičemž poslední z obou druhů byl znám pouze ve sterilním stavu, neboť plodné rostliny nebyly nalezeny. Rod Chigua se tak stal nejnověji popsaným rodem cykasů.[2] Mezi zásadními znaky definujícími nový rod byla uváděna zejména přítomnost střední žilky na lístcích, podélné a dichotomicky větvené postranní žilky a velmi dlouze stopkaté šištice. Později bylo molekulárními fylogenetickými studiemi zjištěno, že rod Chigua tvoří jednu z vývojových větví uvnitř rodu Zamia. Proto byl druh Chigua restrepoi v roce 2009 vřazen do rodu Zamia jako Zamia restrepoi.[5][6] V taxonomické studii z roku 2009 byl zpochybněn druh Chigua bernalii a název je uváděn jako synonymum Zamia restrepoi. Hlavním argumentem byl fakt, že znaky Ch. bernalii spadají do rozpětí znaků druhého druhu a fakt, že sympatrický výskyt dvou velmi blízce příbuzných druhů cykasů v podstatě ve stejné oblasti by byl v rámci cykasů zcela výjimečným jevem.[6]

Zamie Zamia restrepoi je vedena v Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN jako kriticky ohrožený druh. Je známa pouze z jediné oblasti, přičemž větší část biotopu byla zaplavena přehradou. Celková rozloha území, kde se vyskytuje, je pouze 5 až 10 km². Druh se zde vyskytuje roztroušeně v podrostu degradovaného tropického deštného lesa. Při expedici v roce 2008 bylo nalezeno méně než 50 jedinců. Hlavními zdroji ohrožení mimo zaplavení přehradou je pastva dobytka a důlní činnost.[7]

Druh není pěstován v žádné české botanické zahradě.[8]