Charles Walter Clark
Charles Walter Clark (1885–1972) byl anglický architekt, který v letech 1911–1933 pracoval pro železnici Metropolitan Railway a vyprojektoval 25 stanic londýnského metra, z nichž pět se dnes nachází na seznamu budov zvláštního architektonického nebo historického významu.
Charles Walter Clark | |
---|---|
Stanice Willesden Green, navržená Ch. W. Clarkem v roce 1925 | |
Narození | 1885 |
Úmrtí | 1972 (ve věku 86–87 let) |
Povolání | architekt |
Ocenění | společník Královského institutu britských architektů |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životní dráha a profesionální kariéra
Narodil se v roce 1885. Vystudoval nezávislou školu Emanuel School ve čtvrti Battersea v jihozápadním Londýně a potom pracoval jeden rok pro železniční společnost London, Brighton and South Coast Railway. V roce 1910 nastoupil do železniční společnost Metropolitan Railway jako pomocný architekt. Během První světové války sloužil jako dobrovolnický rezervista královského námořnictva. V roce 1921 ho společnost Metropolitan Railway jmenovala svým hlavním architektem. V roce 1930 byl zvolen byl zvolen váženým členem (fellow) profesního sdružení Royal Institute of British Architects. V roce 1933 byla společnost Metropolitan Railway spolu s ostatními společnostmi provozujícími podzemní železnice v Londýně pohlcena organizací London Passenger Transport Board. a Ch. W. Clark ukončil svou spolupráci na projektech spojených s londýnským metrem. Zemřel v roce 1972.[1]
Budovy
Mezi lety 1911–1933 navrhl 25 stanic společnosti Metropolitan Railway a navrhl domy v rámci projektu příměstské oblasti Metro-land,[1] a dále Chiltern Court, velký luxusní obytný komplex nad stanicí Baker Street, který byl otevřen v roce 1929.[2] Stanice v centru Londýna byly postaveny v neoklasicistním stylu. Patří mezi ně stanice Farringdon, Aldgate, Edgware Road a Paddington (které stále ještě existují) spolu se stanicemi Euston Square a Notting Hill Gate (obě zbořeny).[3] Venkovské stanice mimo vlastní Londýn, jako například stanice Watford, Croxley, Northwood Hills a Kingsbury, byly navrženy tak, aby udaly architektonický tón pro místní rozvojové projekty.[4] V roce 2017 je šest z těchto stanic zapsáno na seznamu budov zvláštního architektonického nebo historického významu včetně stanice Baker Street, která byla rekonstruována v letech 1911–1913 a má památkovou ochranu stupeň II*. Jedna stanice má ochranu místních úřadů jako památka místního významu.
Památkově chráněné budovy stanic
Název | Obrázek | Stupeň ochrany | Linky | Data | Poznámky | Mapa |
---|---|---|---|---|---|---|
Baker Street | II*
|
Circle line, Hammersmith & City line, Metropolitan line | Otevřena v roce 1863, přestavěna v letech 1911–1913 | John Fowler projektoval nástupiště linky Circle line, stanici přestavěl CH. W. Clark. Prestižní obytný komplex Chiltern Court, postavený nad stanicí ve 20. letech 20. století, památkově chráněný není.[5][6] | 51°31′19,2″ s. š., 0°9′25,2″ z. d. | |
Croxley | místní
|
Metropolitan line | 1925 | Památkově chráněno místními úřady[7] | 51°38′51″ s. š., 0°26′28,7″ z. d. | |
Farringdon | II
|
Circle, Hammersmith & City line, Metropolitan line | Stanice postavena v roce 1865, budova na úrovni ulice přestavěna v roce 1922 | Původní stanici postavil John Fowler a přestavěl CH. W. Clark[8][9] | 51°31′12″ s. š., 0°6′19,1″ z. d. | |
Great Portland Street | II
|
Circle, Hammersmith & City line, Metropolitan line | Stanice postavena v roce 1863, budova na úrovni ulice přestavěna v roce 1912 | Původní stanici postavil John Fowler a přestavěl CH. W. Clark[10] | 51°31′25,44″ s. š., 0°8′38,14″ z. d. | |
Paddington (Praed Street) | II
|
District line, Circle line | Stanice postavena v letech 1866–1868, budova na úrovni ulice přestavěna v roce 1915 | Původní stanici postavil John Fowler a přestavěl CH. W. Clark[11][12] | 51°31′7″ s. š., 0°10′46″ z. d. | |
Watford | II
|
Metropolitan line | kolem roku 1925 | Cihlová stavba ve stylu rodinného domu, udávající archtektonický tón pro místní projekt příměstské oblasti Metro-land[4][13] | 51°39′27″ s. š., 0°25′3″ z. d. | |
Willesden Green | II
|
Jubilee line | Původně postavena v roce 1879, budova na úrovni ulice přestavěna v roce 1925 | Budovu na úrovni ulice přestavěl CH. W. Clark[14][15] | 51°32′57,1″ s. š., 0°13′18,1″ z. d. |
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charles Walter Clark na anglické Wikipedii.
- JACKSON, Alan. London's Metropolitan Railway. [s.l.]: David & Charles, 1986. ISBN 0-7153-8839-8. S. 347. (anglicky)
- GREEN, Oliver. The London Underground — An illustrated history. [s.l.]: Ian Allan Publishing, 1987. ISBN 0-7110-1720-4. S. 44. (anglicky)
- OVENDEN, Mark. London Underground by Design. [s.l.]: Penguin Books, 2013. ISBN 978-1-84614-417-2. S. 38. (anglicky)
- Watford [online]. Transport for London [cit. 2013-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 5 November 2012. (anglicky)
- Baker Street [online]. Historic England [cit. 2017-03-02]. Dostupné online. (anglicky)
- Baker Street [online]. Transport for London [cit. 2013-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 9 January 2013. (anglicky)
- Croxley [online]. Transport for London [cit. 2013-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 7 July 2013. (anglicky)
- Farringdon [online]. Historic England [cit. 2012-11-12]. Dostupné online. (anglicky)
- Farringdon [online]. Transport for London [cit. 2013-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 16 August 2012. (anglicky)
- Great Portland Street [online]. Historic England [cit. 2015-09-28]. Dostupné online. (anglicky)
- Paddington, District and Circle Line Underground Station [online]. Historic England [cit. 2015-04-03]. Dostupné online. (anglicky)
- Paddington [online]. Transport for London [cit. 2013-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 16 August 2012. (anglicky)
- Watford Underground Station [online]. Historic England [cit. 2017-03-02]. Dostupné online. (anglicky)
- Willesden Green Underground Station [online]. Historic England [cit. 2015-04-03]. Dostupné online. (anglicky)
- Willesden Green [online]. Transport for London [cit. 2013-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 16 August 2012. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Charles Walter Clark na Wikimedia Commons