Charles Jenkinson, 3. hrabě z Liverpoolu

Narodil se jako mladší syn dlouholetého ministra obchodu 1. hraběte z Liverpoolu a jeho druhé manželky Catherine Cope, rozené Bisshopp (1744–1827)[pozn. 1]. Již jako dítě byl od roku 1793 pážetem u dvora, poté krátce sloužil v námořnictvu a mezitím studoval v Oxfordu. V letech 1803–1804 pracoval jako písař na ministerstvu zahraničí, ve funkcích tajemníka ministra vnitra (1804) a státního podsekretáře vnitra (1807–1809) byl přímým podřízeným svého staršího bratra Roberta. V letech 1804–1807 byl tajemníkem vyslanectví ve Vídni, jako dobrovolník krátce sloužil v rakouské armádě a zúčastnil se bitvy u Slavkova. V letech 1807–1828 byl členem Dolní sněmovny za stranu toryů, po odchodu z ministerstva vnitra byl v letech 1809–1810 státním podsekretářem války a kolonií. Po smrti staršího bratra zdědil v roce 1828 titul hraběte z Liverpoolu a přešel do Sněmovny lordů. V Peelově vládě byl v letech 1841–1846 lordem nejvyšším hofmistrem Spojeného království, od roku 1841 byl též členem Tajné rady. V roce 1845 obdržel velkokříž Řádu lázně. Mimo jiné byl dlouholetým kurátorem Národní galerie (1824–1851).

Zámek Pitchford Hall (Shropshire)

Jeho manželkou byla Julia Shuckburgh-Evelyn (1790–1814), dcera matematika a astronoma Sira Georga Shuckburgh-Evelyna. Z jejich manželství pocházely tři dcery provdané do rodin Fitzwilliam, Foljambe a Cotes. Charlesovým úmrtím zanikl titul hrabat z Liverpoolu, zatímco titul baroneta přešel na jeho bratrance Sira Charlese Jenkinsona (1779–1855). Jeho potomstvo užívá titul baroneta dodnes. Titul hrabat z Liverpoolu byl obnoven v roce 1905 pro Charlesova vnuka Cecila Foljambe.

Rodovým sídlem byl zámek Pitchford Hall (Shropshire), který získal 3. hrabě z Liverpoolu v roce 1806 od rodiny Ottley. Tento majetek pak přešel na spřízněnou rodinu Cotes.