Charles Fitzroy, 2. vévoda z Graftonu

Narodil se v Londýně jako jediný syn 1. vévody z Graftonu, matkou byla Isabela Bennet, 2. hraběnka z Arlingtonu (1667-1722), dědička 1. hraběte z Arlingtonu (jejím druhým manželem byl předseda Dolní sněmovny Thomas Hanmer). Rodové tituly zdědil po otci v roce 1690, po dosažení plnoletosti vstoupil do Sněmovny lordů (1705), od roku 1705 až do smrti byl také lordem místodržitelem v hrabství Suffolk, kde vlastnil statky. Za vlády královny Anny žil v ústraní, aktivně se do veřejného dění zapojil až s nástupem hannoverské dynastie. Podpořil nástup Jiřího I. a při jeho korunovaci zastával čestnou hodnost korunovačního lorda nejvyššího hofmistra (1714), zároveň se stal královským komořím (1714) a od roku 1715 byl členem Tajné rady. S nástupem Walpolovy vlády byl jmenován místokrálem v Irsku (1721-1724), kde však nezvládl politickou krizi v letech 1723-1724 a v důsledku toho byl odvolán. Vzápětí došlo k posílení pozic klanu Pelhamů a namísto 1. vévody z Newcastle (který přešel do funkce ministra vnitra) převzal vévoda z Graftonu post nejvyššího komořího, který pak zastával až do smrti (1724-1757). Renta vyplácená za funkci nejvyššího komořího činila v té době ročně 3 000 liber, což znamená, že vévoda z Graftonu si jako dlouholetý vykonavatel tohoto postu vydělal bezmála 100 000 liber. V roce 1721 obdržel Podvazkový řád, v roce 1728 získal čestný doktorát na univerzitě v Cambridgi a od roku 1749 byl členem Královské společnosti. Mezitím po matce zdědil titul hrabat z Arlingtonu (1722) a od roku 1722 zastával také post soudce ve městě Coventry. V době nepřítomnosti Jiřího I. a Jiřího II. v Anglii byl v letech 1720-1755 celkem jedenáctkrát jmenován členem místodržitelského sboru.

Vévoda z Graftonu neměl žádné vzdělání, což s oblibou ve svých pamětech připomínali jeho současníci, ale měl přirozenou inteligenci a vynikl jako bystrý a všímavý pozorovatel. Jeho postavení ve společnosti však negativně ovlivňovalo několik faktorů. Byl to jízlivý smysl pro humor se sklony k urážkám, problémy s alkoholem a po ovdovění časté střídání milenek, i když některé jeho vztahy měly trvalejší charakter.

Zámek Euston Hall (Suffolk), hlavní sídlo vévodů z Graftonu

V roce 1713 se oženil s Henriettou Somersetovou (1690-1726), sestrou 2. vévody z Beaufortu. Měli spolu sedm dětí.

• Charles Henry Fitzroy, hrabě z Eustonu (1714-1715)

• George Fitzroy, hrabě z Eustonu (1715-1747), člen Dolní sněmovny

• lord Augustus Fitzroy (1716-1741)

• lord Charles Fitzroy (1718-1739)

• Caroline Fitzroy (1722-1784), manžel 1746 William Stanhope, 2. hrabě z Harringtonu (1719-1779), generál

• Isabella Fitzroy (1726-1782), manžel 1741 Francis Seymour-Conway, 1. markýz z Hertfordu (1718-1794), místokrál v Irsku, nejvyšší štolba, nejvyšší komoří

Z nemanželského potomstva 2. vévody z Graftonu vynikl Charles Fitzroy-Scudamore (1713-1782), který byl dlouholetým členem Dolní sněmovny a zastával také funkce u dvora.

Hlavním rodovým sídlem byl zámek Euston Hall (Suffolk). Druhý vévoda z Graftonu se nejprve věnoval úpravám parku, v roce 1750 přistoupil k přestavbě zámku.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Charles Fitzroy, 2. vévoda z Graftonu na Wikimedia Commons
• Rodokmen vévodů z Graftonu Archivováno 27. 4. 2019 na Wayback Machine

• 2. vévoda z Graftonu na thepeerage

• KOVÁŘ, Martin: Velká Británie v éře Roberta Walpola; Praha, 2004 ISBN 80-86642-23-2