Charles Best
Charles Herbert Best (27. února 1899, Pembroke, Maine – 31. března 1978, Toronto, Kanada) byl kanadský vědec a jeden z objevitelů inzulinu.
Charles Best | |
---|---|
Narození | 27. února 1899 Pembroke, Maine, USA |
Úmrtí | 31. března 1978 (ve věku 79 let) Toronto, Kanada |
Místo pohřbení | Mount Pleasant Cemetery |
Alma mater | Torontská univerzita |
Povolání | biochemik a lékař |
Zaměstnavatel | Torontská univerzita |
Ocenění | Baly Medal (1939) Flavelle Medal (1950) čestný doktor Lavalovy univerzity (1952) Croonian Lecture (1955) Mezinárodní cena Gairdnerovy nadace (1971) … více na Wikidatech |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
V roce 1915 se Best přestěhoval do Kanady, kde začal studovat na Torontské univerzitě. V roce 1918 narukoval do armády. Po válce dokončil studia fyziologie a biochemie.
V roce 1920 se stal asistentem Fredericka Bantinga, s nímž usiloval o získání inzulinu ze psích slinivek. Prostory k experimentům jim na své katedře neochotně poskytl fyziolog John Macleod. Když Banting s Bestem po roce uspěli, Macleod je vystrnadil z univerzity a jejich výsledek začal vydávat za svůj.[1]
V roce 1923 dostal Nobelovu cenu Banting a – Macleod. Opomenutí Bestova přínosu (a nadhodnocení Macleoda) Bantinga tak rozlítilo, že chtěl cenu odmítnout. Byl však prvním Kanaďanem, který cenu získal, nakonec se tedy z tohoto důvodu nechal k jejímu přijetí přemluvit.[1]
Odkazy
Reference
- HOUDEK, František. Objev na Nobelovu cenu. Pro šéfa. Vesmír [online]. 2017-7-16. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Charles Best na Wikimedia Commons