Chaplin strážcem veřejného pořádku

Tulák je bez práce a bez domova, tak přichází do centra naděje. Zde právě probíhá bohoslužba, při které se Tulákovi podaří ukrást pokladničku s finanční sbírkou na potřebné. Při odchodu se s ním dá do řeči pohledná misionářka a promlouvá k němu tak vlídně, že Tulák ukradenou pokladničku kajícně vrací.

Obří násilník je zneškodně plynem z lampy

Nedaleko se nachází neblaze proslulá ulice Easy Street, kde jsou bitky na denním pořádku. Nejaktivněji si počíná násilník obrovité postavy, se kterým ani policisté nic nezmohou a z pochůzek v této ulici se vracívají ve značně zuboženém stavu. Tulák si všimne nápisu na policejní stanici, že jsou přijímáni další uchazeči o práci strážníka. Po kratším váhání se rozhodne zkusit své štěstí a je okamžitě přijat a poslán do Easy Street. Zde se setká s oním obřím pobudou, ale podaří se mu na něj vyzrát a omráčí ho plynem z lampy pouličního osvětlení. Tím si získá respekt nejen obyvatel ulice, ale i ostatních policistů, kteří na přemoženého obra nevěřícně zírají.

Do Easy Street přichází pohledná pracovnice Armády spásy, se kterou se Tulák setkal v centru. Připojí se k ní a pomáhá jí v její charitativní činnosti mezi nejchudšími obyvateli ulice. Je zřejmé, že k sobě oba mladí lidé chovají značné sympatie

Násilník se mezitím na policejní stanici probere z bezvědomí a podaří se mu uprchnout. Vrací se zpět domů a dostává se do konfliktu s manželkou. Hází po sobě nádobím, které občas vyletí i oknem ven. To upoutá Tulákovu pozornost a ten spěchá jako službu konající strážník tuto rozepři napravit. Násilník okamžitě pozná svého přemožitele a nastává groteskní honička v níž je nakonec pobuda zneškodněn kusem nábytku, vyhozeným z okna. Dívka, která honičku sleduje a chce svému novému příteli pomoci. Je však zajata dalšími lumpy z Easy Street a zavřena ve sklepě. Tulákovi se je však podaří přelstít a svou milou zachránit. V Easy Street konečně nastává klid a mír...

V roce 1932 zakoupil filmový producent Amedee J. Van Beuren práva na Chaplinovy komedie studia Mutual za cenu 10 000 dolarů za každou z nich. Opatřil je novou hudbou, kterou složili Gene Rodemich a Winston Sharples, dodal zvukové efekty a znovu vydal prostřednictvím společnosti RKO Pictures. Chaplin nemohl žádnými legálními prostředky tomuto vydání zabránit.[2]