Chamorro
Chamorro (též čamorština) je mateřský jazyk Chamorrů na Severních Marianách a na Guamu. Ačkoliv je zde angličtina mnohem rozšířenější, obyvatelé stále používají i tento jazyk. Používán je také na vlastním území Spojených států imigranty a jejich potomky.
| čamorština | |
|---|---|
| Počet mluvčích | 58 000 |
| Písmo | latinka |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | Guam |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | ch |
| ISO 639-2 | není |
| ISO 639-3 | cha |
| Ethnologue | cha |
| Wikipedie | |
| ch.wikipedia.org | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Etymologie mnoha slov tohoto jazyka má kořeny ve španělštině[1], což vede k záměnám se španělskou kreolštinou, chamorro se používá obdobně jako mikronéština. Může však být oprávněně považována za smíšený anglo-hispánský jazyk vzniklý z kontaktu a v rámci kreolizačního procesu na Marianských ostrovech. Moderní chamorro používá ze španělštiny mnoho výpůjček, zvláště členů, číslovek a předložek.
Na Marianách žije asi 50 000 až 75 000 mluvčích tohoto jazyka.[zdroj?] Na Severních Marianách je stále používaná i v domácím prostředí. Na Guamu její používání rychle upadá ve prospěch angličtiny.
Uživatelé Chamorro v posledních letech odmítli a mladší generace mají menší pravděpodobnost, že budou znát jazyk. Vliv angličtiny způsobil ohrožení tohoto jazyka. Na Guamu se počet reproduktorů Chamorro v posledních desetiletích zmenšil, zatímco na severních Mariánských ostrovech mladý Chamorros stále mluví jazykem. To se přičítá podpoře americké vlády při používání angličtiny.
Jazyková klasifikace
Chamorro není Mikronézie ani polynézská skupina, podobně jako Palau, může tvořit samostatnou větev rodiny Malayra-Polynésie. Původ domorodých národů proto není jasný. Analýza databáze Austronesian Basic Vocabulary [2] předpokládá, že 85% textu Chamorro je nejblíže jazykové skupině na Blízkém východě a Malajsii.
Příklady
Číslovky
| Chamorro | Česky |
| håcha | jeden |
| hugua | dva |
| tulu | tři |
| fåtfat | čtyři |
| lima | pět |
| gunom | šest |
| fiti | sedm |
| guåloʼ | osm |
| sigua | devět |
| månot | deset |
Pozdravy
| Chamorro | Česky |
| Håfa adai. | Dobrý den. |
| Håfa tatatmanu hao? | Jak se máte? |
| Håyi na'ån-mu? | Jak se jmenujete? |
| Si Bruce yu'. | Já jsem Bruce. |
| Ñåhlang yu'. | Mám hlad. |
| Adiós! | Na shledham anou! |
| Buenas días! | Dobré ráno! |
| Buenas tatdes! | Dobré odpoledne! |
| Buenas noches! | Dobrou noc! |
| Esta agupa'. | Uvidíme se zítra. |
| Si Yu'us ma'ase. | Děkuji. |
| Buen probechu! | Není zač! |
Vzorový text
Otče náš (modlitba Páně):
- Tåtån-måmi niʼ gaige Hao gi langet,
- u matuna i naʼån-mu,
- u mamailaʼ i gobietno-mu,
- u mafaʼtinas i pintoʼ-mu,
- asi gi tanoʼ komu gi langet.
- Nåʼi ham påʼgo nu i kada haʼåni na agon-måmi,
- ya un asiʼi ham nu i diben-måmi,
- taiguihi i in asisiʼi i dumidibi ham siha,
- ya chaʼmu ham pumopoʼlo na in fambasnak gi tentasion,
- lao naʼfanlibre ham nu i tailayi. Åmen.
Všeobecná deklarace lidských práv
chamorro | Manmåfañågu todu i taotao siha manlibettao yan mamårehu gi diknidåt yan direcho siha, manmånå'i siha nu hinasso yan konsiensia ya debi di u fanafa'maolek. |
česky | Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Reference
- Rafael Rodríguez-Ponga, Del español al chamorro: Lenguas en contacto en el Pacífico. Madrid, Ediciones Gondo, 2009, www.edicionesgondo.com
