Cenzura v Sovětském svazu

Cenzura v Sovětském Svazu byla všudypřítomná a přísně dodržována.

Cenzura byla prováděna ve dvou hlavních směrech:

  • Státní tajemství byla zpracována Generálním ředitelstvím pro ochranu státního tajemství v tisku (také známý jako Glavlit), který měl na starosti prověření všech publikací a vysílání za účelem odhalení vyzrazení státního tajemství
  • Cenzura, v souladu s oficiální ideologií a politikou komunistické strany, byla prováděna za účasti několika organizací:
    • Goskomizdat cenzuroval všechny tiskoviny: beletrie, poezie, atd.
    • Goskino prověřoval kina
    • Gosteleradio se staral o rádiové a televizní vysílání

Cenzura tiskovin

Sovětská vláda prováděla masové ničení předrevolučních a cizích knih anebo časopisů z knihoven. Tyto knihy byly dostupné pouze ve zvláštních kolekcích, ty byly dostupné pouze se speciálním povolením přidělované KGB.

Sovětské knihy a časopisy také mizely z knihoven podle toho, jak se měnila sovětská historie. Sovětští občané často preferovali zničení politicky nekorektních publikací či fotografií, protože si je spojili s častým sužujícím pronásledováním vládou.

Po zatčení Berija v roce 1953 všichni, kdo odebírali Velkou sovětskou encyklopedii, obdrželi stránku, aby mohli nahradit starý článek o Berijovi.

Reference


V tomto článku byl použit překlad textu z článku Censorship in the Soviet Union na anglické Wikipedii.

  • Stelmakh, Valeria. Reading in the context of censorship in the Soviet Union. Libraries & Culture. Winter 2001, s. 143–151. DOI 10.1353/lac.2001.0022. JSTOR 25548897. (anglicky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.