Centrální registr oznámení
Centrální registr oznámení[1] je informační systém veřejné správy a byl zřízen k 1.9.2017 podle zákona o střetu zájmů. Jeho správcem je Ministerstvo spravedlnosti.[2] Do registru jsou ukládány elektronické dokumenty podávané veřejnými funkcionáři. Povinná osoba podává oznámení o svém majetku, příjmech, darech a závazcích. Evidenční orgán uschová oznámení v registru po dobu pěti let od skončení výkonu funkce veřejného funkcionáře. Občan má právo na základě žádosti nahlížet do registru a pořizovat si z něj opisy a výpisy a to osobně nebo prostřednictvím veřejné datové sítě. Nahlížení je bezplatné, ale není vždy anonymní.
Kdo je veřejný funkcionář
Zákon o střetu zájmů se týká vedoucích úředníků, funkcionářů samosprávy a organizačních složek státu, soudců, státních zástupců, ředitelů výzkumných institucí a vojáků z povolání, pokud se podílejí na zadávání veřejných zakázek, jsou oprávněni nakládat s veřejnými prostředky v hodnotě více než 250 000 Kč, rozhodují ve správním řízení, nebo se podílejí na vedení trestního stíhání.[3]
Datový obsah
Do registru jsou ukládány dokumenty podávané veřejnými funkcionáři podle § 12 odst. 5, s výjimkou oznámení podávaných soudci, která se ukládají u Nejvyššího soudu. Veřejný funkcionář podává oznámení o
- osobním zájmu,
- jiných vykonávaných činnostech,
- majetku, který vlastnil při zahájení výkonu funkce, a majetku nabytém v průběhu výkonu funkce,
- příjmech a závazcích.[2]
V oznámení o osobním zájmu musí před jednáním státního nebo samosprávného orgánu oznámit svůj poměr k projednávané věci, pokud by mu podle výsledku projednání mohla vzniknout osobní výhoda nebo újma.
V oznámení o činnostech je povinen sdělit, že
- podniká nebo provozuje jinou samostatnou výdělečnou činnost,
- je společníkem nebo členem podnikající právnické osoby,
- je členem statutárního, řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby,
- je i v jiném pracovněprávním nebo obdobném vztahu, než jako veřejný funkcionář,
- je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání, vydavatelem periodického tisku atd.
Funkcionář v době výkonu funkce musí oznámit příjmy, dary apod., jejichž souhrnná výše přesáhne v kalendářním roce 100 000 Kč. Nezapočítávají se zde však dary s cenou nižší než 10 000 Kč a příjmy manžela. Nesplacené závazky, jako jsou úvěry, půjčky, nájemné a další, v souhrnné hodnotě vyšší než 100 000 Kč, musí oznámit také. Funkcionář je povinen označit osoby, od nichž tento příjem obdržel, nebo s nimi daný závazek má.[3]
Informační systém
Jednorázové náklady na pořízení informačního systému Centrálního registru oznámení činily 530 tis. Kč.[4]
Evidenční orgán je oprávněn podle § 14c při výkonu své činnosti využít základního registru obyvatel, informačního systému evidence obyvatel, informačního systému cizinců, katastru nemovitostí. Dále může žádat údaje z registru vozidel, právnických osob, obchodního a živnostenského rejstříku.
Fungování aplikace
Resort spravedlnosti pro danou problematiku zřídil v roce 2017 nový kontrolní odbor - odbor střetu zájmů - disponující 17 zaměstnanci.[4]
Vkládání dat
Osobní údaje a den zahájení nebo skončení výkonu funkce zapíší do registru právnické osoby uvedené v § 14a odst. 2. Potom informují příslušného veřejného funkcionáře o datu, dokdy je povinen podat oznámení. Nepodání oznámení, uvedení zjevně nepřesných neb nepravdivých údajů a činnost neslučitelná s výkonem funkce jsou přestupky.
Výpis dat
Oznámení veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 1 jsou dostupná bez předchozí žádosti. Do oznámení veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 2 je možné nahlížet až na základě žádosti. Po ověření žádosti přidělí správce registru žadateli uživatelské jméno a přístupové heslo platné 6 měsíců od jejich prvního použití. Každý má právo poukázat na nepravdivost nebo neúplnost údajů uvedených v registru oznámení.
Přestupku se dopustí občan, pokud použije přístupové údaje nebo získané informace jinak, než jak určuje zákon.
Do registru oznámení soudců dle § 14 odst. 3 nelze nahlížet.
Význam a kritika
Registr oznámení je vnímán jako významný protikorupční mechanismus. Kritizován je registr soudců, policistů a GIBS, který není pod veřejnou kontrolou.
Samotný Centrální registr oznámení neobsahuje návod k použití, ani metadata o svém vzniku a fungování. Podpůrné informace a rady jsou rozptýleny na více stránkách Ministerstva spravedlnosti, viz část Externí odkazy.
Historie
- 6/2008
- Poslanecká sněmovna znovu schválila novelu zákona o střetu zájmů. Předtím prezident a Senát návrh odmítli, Sněmovna veto prezidenta přehlasovala. První povinnost podat oznámení o příjmech darech a závazcích je za rok 2007.[5]
- 6/2011
- "Vláda se zasadí o zavedení centrálního registru oznámení podle zákona o střetu zájmů", stojí v programovém prohlášení vlády ODS z roku 2010. Místo toho vzniklo jen webové rozhraní s názvem Centrální registr evidenčních orgánů.[6],[7]
- 9/2017
- K tomuto datu je účinná novela zákona 159/2006 Sb., o střetu zájmů. Zřizuje se Registr oznámení, jehož správcem je i evidenčním orgánem je Ministerstvo spravedlnosti. Registr nahrazuje dosavadních zhruba 6 500 evidenčních orgánů.[4] Původní zákon byl během 10 let 15krát novelizován.[8]
Reference
- Centrální registr oznámení
- Zákon 159/2006 Sb. o střetu zájmů, CRO v části první, hlava V
- Frank Bold: Jak si pohlídat střet zájmů, Aktualizováno k 8. 1. 2018
- European Business Enterprise, a.s.: Centrální registr oznámení. Totožný článek na parlamentnilisty.cz.
- http://www.stretzajmu.cz/cz/menu/19/aktuality/clanek-23-snemovna-odmitla-klausovo-veto-zakona-o-stretu-zajmu/
- Centrální registr evidenčních orgánů, Předkládací zpráva[nedostupný zdroj], 2011
- Vláda slíbila centrální registr majetků. Vznikla jen stránka za 50 tisíc 3. října 2012
- Zákon 159/2006 Sb., historie
Externí odkazy
Ministerstvo spravedlnosti ČR