Zlatobýl obecný

Zlatobýl obecný (též celík zlatobýl) (Solidago virgaurea) je vytrvalá, někdy až 1 m vysoká, světlomilná až polostinná bylina vyskytující se v chudých trávnících, na pastvinách, pasekách, železničních náspech, v porostech kosodřeviny i horských loukách.

Zlatobýl obecný
Zlatobýl obecný
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleďhvězdnicovité (Asteraceae)
Rodzlatobýl (Solidago)
Binomické jméno
Solidago virgaurea
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Celkové rozšíření

Rozsáhlý příbuzenský okruh tohoto taxonu osídluje převážnou část severní polokoule mimo tropické a subtropické oblasti. Odlišuje se severoamerická skupina taxonů jako Solidago multiradiata Ait. a eurasijská skupina jako S. virgaurea L.

Solidago virgaurea subsp. minuta na Sněžce.

V horách (např. pohraničních pohořích Česka, v Karpatech) se vyskytuje poddruh Solidago virgaurea subsp. minuta menšího vzrůstu.[1]

Vzhled

Přímé lodyhy, většinou lysé, ojediněle nahoře chlupaté. Střídavé listy, dolní jsou vejčité, někdy až do elipsy. Na středu jsou listy zúžené tak, že tvoří křídlatý řapík. Nejvyšší jsou přisedlé a jemně pilovaté. Úbory rostou v hroznovité květenství, jsou 7–18 mm dlouhé a 10–15 mm široké. V období července, srpna, září a října kvete 8-12 žlutých květů.

Využití

Přírodní léčení - při zánětech ledvin zahříváme 1,5 čajové lžičky sušené kvetoucí natě v cca 1/4 litru studené vody. Přivedeme k varu a 2 minuty necháme vyluhovat. Doporučená denní dávka jsou 2-3 šálky denně. Působí jako močopudný prostředek. Účinné látky: saponiny, silice, třísloviny, flavonoidy.

Reference

  1. Solidago virgaurea subsp. minuta – zlatobýl obecný alpínský | Pladias: Databáze české flóry a vegetace. pladias.cz [online]. [cit. 2020-08-14]. Dostupné online.

Literatura

  • Kapesní atlas Léčivé rostliny, nakl. Slovart, druhé české vydání, autor prof. RNDr. Dieter Podlech
  • Květena České republiky. 7, Bohumil Slavík a kolektiv, Praha: Academia, 2004

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.