Cefalosporin

Cefalosporiny jsou beta-laktamová antibiotika, jejichž název je odvozen z plísně Cephalosporium, z níž byly tyto látky poprvé izolovány. Z chemického hlediska jsou to deriváty kyseliny 7-aminocefalosporanové[1] a mohou být jak přírodní, tak i semisyntetická.[2]

Obecný vzorec cefalosporinů

Účinek

Tyto látky, podobně jako ostatní beta-laktamová antibiotika, znemožňují syntézu peptidoglykanové buněčné stěny bakterií. Působí baktericidně, a to na poměrně široké rozpětí různých bakterií. Neúčinkují však na enterokoky. Dají se kombinovat s některými dalšími antibiotiky. Mají poměrně malé vedlejší účinky, ale přesto mohou způsobovat alergické kožní reakce, vzácně i postižení jater či snížení množství krevních destiček.[1] Rezistence může vznikat účinkem beta-laktamáz, ale některé cefalosporiny jsou vůči nim odolné.[2]

Klasifikace

Cefalosporiny se dělí běžně do pěti tříd, I., II., III., IV. a V. generace cefalosporinů. Postupně stoupá účinnost na gramnegativní bakterie, zatímco spíše klesá účinnost na grampozitivní koky. U vyšších generací také stoupá cena přípravků.[1]

Reference
  1. VOTAVA, Miroslav. Lékařská mikrobiologie obecná. [s.l.]: Neptun, 2001.
  2. RÉDEI, George P. Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics. 3rd Edition. vyd. [s.l.]: Springer, 2008. ISBN 978-1-4020-6753-2.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.