Cauberg

Cauberg je kopec v Nizozemsku, jehož vrchol má nadmořskou výšku 137 metrů. Nachází se na území obce Valkenburg aan de Geul v provincii Limburg. Na úpatí Caubergu leží les Polferbos.

Cauberg
Vrchol137 m
Poloha
StátNizozemsko
Souřadnice50°51′37″ s. š., 5°49′24″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na kopec vede z centra Valkenburgu přes památkově chráněnou bránu Grendelpoort silnice č. 590, která má od roku 1969 asfaltový povrch. Stoupání místy dosahuje až dvanácti procent a patří k nejznámějším hellingenům, jak nizozemští cyklisté nazývají krátké prudké výjezdy.[1] Cauberg patří k divácky nejatraktivnějším pasážím závodů jako Amstel Gold Race (v letech 2003 až 2016 byl cíl závodu přímo na vrcholu), Olympia's Tour, Ronde van Limburg a Benelux Tour, jelo se zde mistrovství světa v silniční cyklistice v letech 1938, 1948, 1979, 1998 a 2012, Tour de France v letech 1992 a 2006 a Vuelta a España v roce 2009, také se zde pořádá cyklokrosařský závod Caubergcross.[2] V zimě se z kopce sjíždí na bruslích v rámci seriálu závodů Crashed Ice.

Název pochází z keltského slova kadeir, které znamená kopec. Jako jeden z mála výrazných kopců v Nizozemsku je Cauberg již od devatenáctého století významnou turistickou atrakcí. V letech 1898 až 1910 stála na vrcholu rozhledna a roku 1916 bylo otevřeno přírodní divadlo. Dne 16. srpna 2007 se na Caubergu konal koncert ke třicátému výročí úmrtí Elvise Presleyho.[3]

V minulosti byl Cauberg využíván k těžbě opuky, do opuštěných štol je možno zajít na prohlídku s odborným výkladem, konají se zde vánoční trhy a v jedné z nich bylo zřízeno veřejné akvárium.[4] Na jižním svahu byl zřízen hřbitov s kaplí v novogotickém stylu, kterou navrhl Pierre Cuypers. Na Caubergu se také nachází grotta a kaplička se zvonkohrou, připomínající oběti nacistické okupace. Bylo zde vybudováno rekreační středisko s kasinem a termálními koupelemi, které patří řetězci Landal Greenparks.[5]

Cauberg je také známý tragickou nehodou autobusu, při níž 29. září 1954 zahynulo devatenáct lidí.[6]

Reference

  1. Fiets Dostupné online
  2. Cycling Weekly Dostupné online
  3. Blik op Nieuws Dostupné online
  4. Cityseeker Dostupné online
  5. Visit Maastricht Dostupné online
  6. Digibron Dostupné online

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.