Caspar Isenmann
Caspar Isenmann, též Kaspar Insenmann (* asi 1410, pravděpodobně Colmar – 1484–1490, Colmar) byl významný hornorýnský gotický malíř, učitel Martina Schongauera. Působil jako městský malíř v Colmaru, kde vytvořil oltář pro tamní kostel sv. Martina.
Caspar Isenmann | |
---|---|
Narození | asi 1410 Colmar |
Úmrtí | 18. ledna 1472 (ve věku 61–62 let) Colmar |
Povolání | malíř |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Datum narození Caspara Isenmana se uvádí obvykle kolem roku 1410. Mohl se vyučit u Hanse Hirtze ve Štrasburku nebo Konrada Witze v Basileji. Jeho dílo svědčí o tom, že byl obeznámen s malbami Rogiera van der Weyden. O jeho životě jsou pouze zmínky v archivech města Colmar a kostele svatého Martina: k roku 1433 doklad o platbě za malbu pro město Colmar od "Caspara, malíře", v roce pak 1436 záznam o přijetí mezi měšťany Colmaru a o třicet let později zápis o platbách za oltář objednaný pro kostel sv. Martina roku 1462 a dodaný mezi lety 1462–1465, včetně zlacení a řezeb.[1] Roku 1461 byl hlavním organizátorem Mystérií při Slavnosti Těla a Krve Páně.
Datum úmrtí se podle různých zdrojů liší – Francouzská národní knihovna uvádí 18. ledna 1472,[2] Museum Unterlinden v Colmaru 1484–1490. Zachoval se jeho dům Colmaru na rue des Marchands 34 z roku 1435, kde je instalována deska s nápisem: "Zum grienen hus, 1435. Ancienne demeure du maître-peintre Caspar Isenmann" (U Zeleného domu, 1435. Bydliště malířského mistra Caspara Isenmanna).[3]
Vyučil se u něj Ludwig Schongauer[4] a patrně i jeho slavnější bratr Martin Schongauer.
Dílo
Vedle Hanse Hirtze, Josta Hallera a Mistra Stauffenberského oltáře patří Insenmann k nejdůležitějším alsaským gotickým malířům. Jeho styl malby je řazen k mezinárodní gotice, ovlivněné nizozemskou ranou renesancí. Inovace malířského stylu je patrná zejména ve znázornění detailů. V hlavním dochovaném díle, oltářních deskách pro kostel sv. Martina v Colmaru, Isenmann stále používá archaické zlacené pozadí, ale znázorňuje i krajinu a užívá perspektivní zkratku, např. v obrazu Zmrtvýchvstání Krista. Isenmann směřoval k expresionismu, který později rozvinul Grünewald.[5]
Jeho oltář pro kostel sv. Martina v Colmaru se roku 1720 rozpadl a částečně zničil. Dochovalo se z něj sedm desek, které nyní vlastní Museum Unterlinden v Colmaru. Na zadní straně křídel byli vyobrazeni světci (sv. Kateřina, sv. Martin, sv. Barbora, sv. Vavřinec).
Známá díla
- 1463 Oltář pro kostel sv. Martina v Colmaru, Museum Unterlinden v Colmaru
- Trimfální příchod Krista do Jeruzaléma, Poslední večeře (detail z Colmarského oltáře)
- Uvěznění Ježíše (detail z Colmarského oltáře)
- Bičování Krista (detail z Colmarského oltáře)
- Trnová koruna (detail z Colmarského oltáře)
- Zmrtvýchvstání Ježíše (detail z Colmarského oltáře), pravá část desky chybí
Reference
Literatura
- Alastair Smart, The Renaissance and Mannerism Outside Italy, Thames and Hudson, London 1972
- Hartmut Biermann: Caspar Isenmann. In: Kindlers Malereilexikon. Kindler, Zürich 1966. Band 3, S. 402–404
- G. Bergstrasser: Caspar Isenmann. Ein Beitrag zur oberrheinischen Malerei des 15. Jahrhunderts. Alsatia Verlag, 1941
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Caspar Isenmann na Wikimedia Commons
- Piere Schmitt, Neue Deutsche Biographie: Isenmann, Caspar
- Musée Unterlinden: Altarpiece for the Collegiate Church of Saint Martin