Carlos Chagas

Carlos Justiniano Ribeiro Chagas (9. července 1879 Oliveira, Minas Gerais - 8. listopadu 1934 Rio de Janeiro) byl brazilský lékař, hygienik a bakteriolog. Roku 1909, během svého působení v Ústavu Oswaldo Cruze v Riu de Janeiru, objevil Chagasovu chorobu, tropické onemocnění zvané též americká trypanosomóza.

Carlos Chagas
Narození	9. července 1879 Oliveira, Brazilské císařství Brazilské císařství
Úmrtí	8. listopadu 1934 (ve věku 55 let) Rio de Janeiro, Brazílie Brazílie
Příčina úmrtí	infarkt myokardu
Alma mater	Federální univerzita v Rio de Janeiru
Povolání	bakteriolog, biolog, lékař, entomolog a akademik
Děti	Carlos Chagas Filho Evandro Chagas
Funkce	profesor
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podařilo se mu zjistit hlavní patogen choroby a způsob nákazy - pokousání plošticemi (konkrétní přenašeč, prvok Trypanosoma cruzi, byl objeven Salvadorem Mazzou roku 1927). Podařilo se mu zjistit způsob přenosu choroby, kdy infikovaná ploštice přenese infekci pouze v případě, že během kousnutí vyloučí i výkaly. Jeho objev byl uznán doma i v zahraničí jako jeden z nejdůležitějších úspěchů v parazitologii jeho doby. Neudělení Nobelovy ceny, na niž byl dvakrát nominován, je dodnes předmětem diskusí, v nichž se objevuje i názor, že roli mohlo sehrát preferování vědců z Evropy a také skutečnost, že doma čelil silné opozici svých kolegů a dokonce zpochybňování, zda Chagasova choroba opravdu existuje.[1]

Byl prvním, kdo objevil a popsal parazitický houbový rod pneumocystis, později nechvalně známý jako příčina pneumocystické pneumonie u pacientů s AIDS. V Santosu v São Paulu, během boje proti epidemii malárie, která postihla tamní dělníky, zavedl používání insekticidu pyrethram v domácnostech nemocných, s překvapivým úspěchem. Tato metoda pak sloužila jako základ prevence malárie po celém světě.

Oswaldo Cruz, v jehož ústavu pracoval, byl jeho hlavním učitelem a přítelem. Po smrti Oswalda Cruza v roce 1917 po něm nastoupil do funkce ředitele ústavu a toto místo držel až do své smrti v roce 1934. V závěru života byl aktivní v organizování preventivních akcí a kampaní v boji proti epidemii španělské chřipky, sexuálně přenosných nemocí, malomocenství, tuberkulózy a endemických nemocí na venkově. Stal se zakladatelem sanitární medicíny.

Jeden z jeho synů, Carlos Chagas Filho (1910-2000), se stal významným vědcem v oboru neurofyziologie a prezidentem Papežské akademie věd. Další syn, Evandro Chagas (1905-1940), byl také lékařem a výzkumníkem tropické medicíny, který zemřel ve věku 35 let. Je po něm pojmenován Instituto Evandro Chagas v Belému.