Carl Milles

Studoval na škole Konstfack ve Stockholmu a pak v Paříži v ateliéru Augusta Rodina. Na Světové výstavě 1900 získal stříbrnou medaili. Pobýval také v Mnichově, kde ho ovlivnil Adolf von Hildebrand. V roce 1905 se oženil s rakouskou malířkou Olgou Millesovou (rozenou Grannerovou). Byl profesorem na umělecké škole Kungliga Konsthögskolan ve Stockholmu.[2]

Podílel se na výzdobě budovy Královského dramatického divadla ve švédské metropoli. Je autorem sochy krále Gustava Vasy ve stockholmském Severském muzeu a pomníku Stena Stureho v Uppsale. Pro město Eskilstuna vytvořil sochu Boží ruka, připomínající místního rodáka Carla Edvarda Johanssona, vynálezce koncové měrky. Zaměřil se na tvorbu fontán v monumentálním stylu ovlivněném expresionismem (Poseidónova fontána v Göteborgu, Evropa na býku v Halmstadu, Fontána víry ve Falls Church, Setkání vod v St. Louis nebo Fontána Aganippé v New Yorku).[3] Pro budovu Organizace spojených národů navrhl 23 metrů vysokou sochu Bůh Otec na duze, která však nebyla realizována; až v roce 1995 ji vytvořil Marshall Fredericks a umístil v přístavu Nacka.

Od roku 1908 žil v domě Millesgården na ostrově Lidingö ve Stockholmském souostroví, který byl po jeho smrti proměněn v muzeum.[4] V letech 1931 až 1951 pobýval v USA v Cranbrook Educational Community. V roce 1947 byl přijat do Americké akademie umění a literatury a v roce 1953 získal čestný doktorát Stockholmské univerzity.

Jeho starší sestra Ruth Millesová byla rovněž sochařkou.

• 
  Divoký kanec, 1929, Millesgården
• 
  Pomník letců, 1931, Karlaplan, Stockholm
• 
  Indiánský bůh míru, 1936, Radnice v Saint Paul, Minnesota

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Carl Milles na Wikimedia Commons
• Millesgården Museum