Camboglanna

Pojmenování “Camboglanna” pravděpodobně znamená "údolí do oblouku" nebo “oblouk (toku)”, protože pevnost shlíží na zátočinu řeky Irthing.

Kolem římského pojmenování pevnosti v novověku vznikly nejasnosti. Svého času bylo jméno Camboglanna pokládáno za název pevnosti Birdoswald, ale potom byl tento názor změněn a připsán chybě v dokumentu Notitia Dignitatum. V něm je Castlesteads v podobě Amboglanna mezi pevnostmi Magnis (Carvoran, Northumberland) a Petrianis (Stanwix, Cumbria). Rozhodující pro zjištění skutečného názvu bylo nalezení bronzového poháru v Rudge v hrabství Wiltshire a podobné nádoby ve francouzském městě Amiens. Tyto pravděpodobně suvenýry z Hadriánova valu uvádějí seznam míst na valu od západu na východ: Uxelodunum (Stanwix či Petriana, Cumbria), Camboglan/ni/s, Banna a Esica (Great Chesters). Pevnost Castlesteads je tedy Camboglanna, kdežto Birdoswald Římané nazývali Banna.[2]

Camboglanna, půdorys pevnosti

Pevnost měla přibližně čtvercový půdorys, protože měřila zhruba 120 krát 120 metrů (dle jiného zdroje 122 m x 122 m).[2] Pokrývala plochu přibližně jeden a půl hektaru. Byla orientována ze severozápadu na jihovýchod a je odtamtud výhled na údolí potoka Cambeck. Severozápadní stranu pevnosti zničila vodní eroze. Pevnost sice leží mezi valem (Vallum) a Hadriánovým valem, od kterého poněkud na jih. Touto pozicí se odlišuje od všech ostatních pevností valu. Zřejmě byl v době stavby pevnosti už vybudován na nejlepším místě, kde se dal Cambeck překročit, proto pro novou pevnost zvolili strategicky nejvýhodnější místo, i když bylo od valu o něco dál.

Pevnost pravděpodobně pochází z druhé poloviny 20. let 2. století a pozdější kamenná pevnost zhruba z 60. let, kdy byly po opuštění Antoninova valu jednotky na val znovu přemístěny.[3]

Oltář z let 212-217, červený pískovec, nalezen v Castlesteads roku 1791 nebo krátce před tím

V druhém století v pevnosti sídlila první kohorta Batavů, Cohors Primae Batavorum, a po ní čtvrtá kohorta Galů, Cohors Quartae Gallorum. Dva oltáře z Castlesteads svědčí o tom, že na tomto místě byla Cohors IIII Gallorum Equitata, tj. smíšený oddíl pěchoty a jízdy, jejíž členové pocházeli z galských kmenů střední Francie.[2]

Ve třetím století posádku tvořila II. kohorta Tungrorum, Cohors II Tungrorum Milliaria Equitata, s tisícem mužů jezdectva a pěchoty pocházejícím z kmene Tungri, který obýval oblast Ardennes v moderní Belgii.

Nápis nalezený roku 1732 poblíž východní brány pevnosti dokládá přítomnost Šesté legie Legio Sextae Victrix. Dále byl v hypokaustu nalezen důkaz o přítomnosti Dvacáté legie Legio Vicesimae Gordiana.

V roce 1934 byly částečně odkryty všechny stěny pevnosti, jen s výjimkou severovýchodní zdi. Vykopány byly také severovýchodní a jihozápadní dvojité brány a věž v jižním rohu. Bylo také zjištěno, že pevnost chránil jen jeden příkop. Na místě bylo nalezeno několik oltářů, které se zachovaly do moderní doby.

Až v druhé polovině 20. století byly provedeny rozsáhlé vykopávky, které poskytly důkazy, že první posádkou byla první kohorta Dáků, latinsky Cohors Primae Aelia Dacorum, což je jednotka spojovaná s pevností Camboglanna v dokumentu Notitia Dignitatum. Později byl v pevnosti Birdoswald nalezen oltář římského boha lesa Silvana, který mu věnovali Venatores Bannienses, tj. "lovci z pevnosti Banna". S velkou pravděpodobností tito muži tvořili oddíl jezdectva a měli někdy ve 4. století základnu v pevnosti Birdoswald, od jejíhož jména bylo odvozeno pojmenování jejich jednotky.[2]

V roce 1741 bylo mimo samotnou pevnost objeveno místo, kde se nacházely lázně; část budovy se podařilo vykopat.

Nalezeny byly také čtyři náhrobní kameny; tři s čitelnými nápisy.[2]