Kabombovité

Zástupci čeledi kabombovité jsou vytrvalé sladkovodní byliny s adventivními kořeny. Rod štítenka má pouze plovoucí, střídavé listy se štítnatou čepelí. U rodu kabomba jsou ponořené listy vstřícné s dlanitě a vidličnatě členěnou čepelí, zatímco plovoucí listy jsou štítnaté a střídavé. V pletivech stonku chybějí pravé cévy a jsou přítomny pouze cévice. Podvodní stonky kabomby jsou větvené a mohou dorůst délky až 3 metry. Květy jsou bílé, žluté, fialové nebo temně purpurové, jednotlivé, úžlabní, oboupohlavné, nejčastěji trojčetné nebo výjimečně (kabomba vodní) dvojčetné. Otevírají se nad hladinou. Kalich a koruna jsou podobně zbarvené, s volnými lístky. Tyčinek je 3 až 6 (kabomba) nebo 18 a více (štítenka). Gyneceum je apokarpní, tvořené 1 až 18 svrchními, volnými plodolisty. Každý pestíček obsahuje 1 až 5 vajíček. Plodem je měchýřek, u rodu štítenka nažka.[1][2][3][4]

• 
  Listy štítenky Schreberovy (Brasenia schreberi)
• 
  Kabomba vodní (Cabomba aquatica)

Čeleď kabombovité zahrnuje 2 rody a celkem 6 druhů. Čtyři druhy rodu kabomba (Cabomba) se vyskytují v tropické Americe, druh Cabomba caroliniana je rozšířen v jihovýchodních oblastech Severní Ameriky a na jihu Jižní Ameriky. Některé druhy zdomácněly v Asii, Austrálii i v Evropě. Rod štítenka (Brasenia) zahrnuje jediný druh s rozsáhlým areálem rozšíření, zahrnujícím Afriku, Asii, východní Austrálii a Severní a tropickou Ameriku. Zástupci čeledi rostou ve sladkovodních nádržích, jezerech a pomalu tekoucích řekách. Rod štítenka roste v kyselejších vodách, zatímco kabomba spíše v zásaditějších.[1][2][3]

Květy kabomb jsou opylovány hmyzem (zejména mouchami rodu Notaphila), zatímco květy štítenky jsou větrosprašné. U obou rodů je samoopylení zabráněno protogynií, blizny dozrávají dříve než prašníky. O způsobech šíření semen není nic známo.[1]

Při teplotách nižších než 18 °C přechází štítenka do dormantního stádia v podobě přezimovacího pupenu, který klesá ke dnu. Zástupci rodu kabomba přečkávají nepříznivé podmínky prostřednictvím vytrvalého oddenku, při poklesu hladiny vytvářejí pouze několik listů a mohou po nějaký limitovaný čas růst i jako terestrické rostliny. Při teplotách pod 20 °C kabomby sice přežívají, avšak nerostou.[1][4]

Čeleď Cabombaceae byla v klasické taxonomii stejně jako v současném systému APG III řazena do řádu leknínotvaré (Nymphaeales). Výjimkou je Tachtadžjan, který ji řadil do samostatného řádu Hydropeltidales. V systémech APG I a APG II byla čeleď Cabombaceae vřazena do leknínovitých (Nymphaeaceae).[3]

• štítenka (Brasenia), též brasenie
• kabomba (Cabomba)[5][6]

Kabomby jsou velmi dekorativní a jsou pěstovány jako akvarijní rostliny. Jsou však poměrně jemné a křehké a hodí se pouze do nádrží bez šneků a s nepříliš velkým množstvím ryb. Nejčastěji se pěstuje C. caroliniana, řidčeji i C. australis a C. piauhyensis. Štítenka Schreberova je krátkověká rostlina, pěstovaná jako vodní okrasná rostlina v jezírkách či bazénech. Tenké výhonky štítenky jsou v Asii používány jako zelenina a krmivo pro vodní ptactvo.[1][4]

Brasenia, Cabomba

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kabombovité na Wikimedia Commons

• The Families of Flowering Plants: Cabombaceae
• Angiosperm Phylogeny
• Flora of China: Cabombaceae
• Flora of North America: Cabombaceae