Konvektivní dostupná potenciální energie
Konvektivní dostupná potenciální energie nebo též CAPE (z anglického Convective Available Potential Energy)[1] je dostupná energie instability rovnající se celkovému množství práce, kterou vykoná adiabaticky ochlazovaná vzduchová částice při výstupu z hladiny volné konvekce do hladiny nulového vztlaku.[2] Udává se v m2×s−2 = J×kg−1 a je definována vztahem:
kde je výška hladiny volné konvekce, je výška hladiny nulového vztlaku, je vztlak, tíhové zrychlení, virtuální teplota vzduchové částice a virtuální teplota okolního vzduchu. Hodnotu CAPE lze vyčíst také z aerologického diagramu jako plochu mezi křivkou teplotního zvrstvení a křivkou virtuální teploty adiabatického výstupu vzduchové částice (která je nad kondenzační hladinou nasycená vodní parou).
Mechanismus a význam
Konvektivní dostupná potenciální energie (CAPE) existuje v prostředí podmíněné instability v troposféře, ve kterém se vystupující vzduchová částice nad hladinou volné konvekce ocitá teplejší, a tedy lehčí, než je okolní prostředí, a proto může dále stoupat. Jakákoli hodnota CAPE větší než 0 J/kg značí instabilitu v atmosféře a tedy možnost vzniku konvektivních bouří a nebezpečných jevů s nimi spojených.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Convective available potential energy na anglické Wikipedii.
- Česká meteorologická společnost. Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS), heslo CAPE [online]. Česká meteorologická společnost [cit. 2021-06-25]. Dostupné online.
- DVOŘÁK, Petr. Počasí takřka populárně. Příbram: Svět křídel, 2008. 224 s. ISBN 978-80-86808-57-4. S. 61.