Arteriovenózní malformace

Arteriovenózní malformace (AVM) je svazek rozšířených cév, kde tepenná (arteriální) krev proudí přímo do odvodných žil, mezi tepnou a žílou chybí kapiláry. Krev tedy odtéká z tepen přímo do žil.[1] Tyto malformace se mohou vyskytnout kdekoliv v organismu, v mozku ale mohou způsobit závažné problémy při prasknutí. Tento článek dále hovoří o problematice AVM v centrální nervové soustavě.

Klinický průběh

Projevy AVM se objevují nejčastěji ve věku 15–20 let. AVM působí na mozkovou tkáň útlakem či krvácením - SAK.

Symptomy

SAK, epilepsie, intracerebrální Hematom Letalita na SAK z AVM je nižší než u aneurysmatu.

Diagnostika

Krvácení lze odhalit na CT nebo MRI. Větší neporušené AVM lze zjistit nástřikem kontrastní látky.

Léčba

Riziko dalšího prasknutí po ruptuře AVM je cca 4 % za rok. K vyřazení malformace z oběhu využíváme 3 metody.

  • Chirurgické resekce – využívá se u povrchových a menších AVM, výhodou je okamžité vyřazení z oběhu a tím eliminace epileptických příznaků.
  • Ozáření gamma nožem – pokud je nidus AVM maximálně 3 cm, lze využít tuto neinvazivní metodu. Nevýhodou je, že AVM nebude vyřazena z oběhu po dobu ještě 1–3 let, tudíž vyšší riziko SAK.
  • Endovaskulární embolizace – tato metoda se příliš nevyužívá samostatně.[2]

Reference
  1. Cévní onemocnění mozku - Ústřední vojenská nemocnice Praha. www.uvn.cz [online]. [cit. 2020-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  2. SR, MEFANET, síť lékařských fakult ČR a. Arteriovenózní malformace – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. (česky)

Externí odkazy
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.