Bytové jádro
Bytové jádro je prefabrikovaný celek koupelny a záchodu. Byl připravován mimo staveniště v továrnách a montován až přímo do nově postavených bytů. Díky tomu se urychlovala výstavba nových panelových domů hojně budovaných za éry socialismu v Československu. Bytová jádra byla používána v letech 1958–1990 a za tuto dobu bylo vystavěno podle odhadů 1,18 milionu jader.[1]
Typy bytových jader
Existují čtyři základní druhy bytových jader – umakartová s polystyrenovou výplní, papírová s voštinami, obě s přídavnými zpevňujícími prvky ( dřevěné hranoly nebo prkna ), sádrokartonová (dříve většinou bez výplně) a železobetonová. Umakartová jádra jsou označována písmenem B následovaným číslicí (například B-10, B-63 apod.). Tato jádra se buď montovala až na místě z připravených desek, nebo se dodávala jako jeden kus.
Další typy jader jsou například H, F, T, E [2]. Liší se především uspořádáním příček, vany a toalety. Přitom jsou některé stěny zděné a některé umakartové.
Železobetonová jádra byla používána méně než umakartová. Jejich výhodou je delší životnost.
Nevýhody bytových jader
Hlavní nevýhodou je životnost samotného umakartu, ten se postupem času a působením vlhkosti začíná kroutit a prohýbat. Často dochází také ke vzniku plísní. Další nevýhodou je také nízká izolace zvuku. Především z těchto důvodů se v současné době jádra nahrazují zděnou koupelnou s toaletou, přičemž se jedná o rozsáhlejší odborné rekonstrukce [3]
Reference
- Rekonstrukce bytového jádra, NoveJadro.com, 27. srpna 2012
- Rekonstrukce bytového jádra - Typy bytových jader, 22. listopadu 2016
- Rekonstrukce bytového jádra. www.rekonstrukce-kvalitne.cz [online]. [cit. 2013-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-16.