Busoga

1. Bugabula
2. Bugweri
3. Bukono
4. Bulamogi
5. Bukooli
6. Bunhole
7. Busiki
8. Butembe
9. Bunha
10. Kigulu
11. Luuka

Basogové byli organizováni do knížectví nebo náčelnictví zpočátku pod svrchovaností Buňora-Kitary a později Bugandy. V raných časech se při smrti náčelníka musela tato událost ohlásit buňorskému omukamovi, který měl na starosti dodání pohřební látky a zajištění záležitostí týkajících se pohřebního obřadu. Až na několik výjimek měl pak ve zvyku stanovit dědice, nebo poslal zpět syna zemřelého náčelníka, který obvykle pobýval na dvoře buňorského omukamy. Kmen Luo založil během svojí migrace v Busoze několik dynastií. Začátkem 16. století, tak zde v tutéž dobu jako Babiitská dynastie v Buňoru, vznikly například dynastie Bukooli a Bugweri. Koncem 19. století zde existovalo patnáct prakticky nezávislých knížectví. V jižních knížectvích panovaly dynastie, jejichž kořeny lze vystopovat na východě a na ostrovy ve Viktoriině jezeře. Během 19. století velice zesílil vliv Bugandy na knížectví na jihu Busogy, zatímco severní knížectví ještě měla kontakty s Buňorem a používala se zde i řada runyorských slov.

V červenci 1906 pak britská protektorátní správa Ugandy administrativně spojila zdejší státy z předkoloniální Busogy do pevnější struktury. Zástupci zdejších knížectví poté ustavili zdejší parlament Lukiiko, jehož prvním předsedou byl od července 1906 do 15. ledna 1914 Semei Lwakirenzi Kakungulu. Jeho rezignace vedla ke zhroucení zdejší monstrózní politické struktury a ke zrušení úřadu předsedy Busogského Lukiika. Později vyvstal uvnitř Busogy požadavek obnovy tohoto úřadu, k čemuž došlo roku 1919. Jeho druhým předsedou se stal vládce zdejšího knížectví Bulamogi, omukama Ezekieri Tenywa Wako III.. 11. února 1939 byl pak úřad předsedy busogského Lukiika nahrazen současnou funkcí Isebantu Kyabazinga, v níž poprvé stanul výše uvedený Ezekieri Tenywa Wako III.

Po osamostatnění Ugandy pak podle tehdejší ugandské federalistické ústavy měla Busoga v jejím rámci v letech 1962-1967 omezenou autonomii, nazývala se Územím Busoga a byla součástí formální Východní oblasti. V únoru 1966 však tehdejší ugandský předseda vlády Apolo Milton Obote provedl státní převrat a zrušil ústavu. 8. září 1967 pak vstoupila v platnost nová ugandská ústava, která přeměnila Ugandu v centralistický stát a skoncovala s autonomií a existencí všech ugandských království včetně Busogy. Busoga pak tvořila pouhý distrikt. Roku 1974 byl distrikt Busoga rozdělen na distrikty Iganga, Jinja a Kamuli. Roku 1976 byla Východní oblast zrušena a Busoga se stala provincií Busogou. Roku 1989 pak byla provincie Busoga zrušena a její distrikty začleněny do obnovené Východní oblasti. Od té doby netvoří Busoga územněsprávní celek. Roku 1993 přijal ugandský parlament novou ústavu, která umožnila nastolit tradiční vůdce a obnovovala historická království. Brzy bylo obnoveno také království Busoga. Obnovené království však již nemá žádnou autonomii a je pouze tradiční a kulturní institucí. Z distriktu Iganga byl později vyčleněn distrikt Bugiri, a v roce 2000 také distrikt Mayuge.