Business Software Alliance

V dubnu 2011 BSA rozeslala dopis 12 tisícům podnikatelů s podezřením o užívání nelegálních programů a žádala od nich prověření, že se u nich nelegální softvare nepoužívá.[12] V případě, že jejich software je v pořádku, žádala BSA do 14 dnů odeslat o této skutečnosti čestné prohlášení.[12] Pokud by si podnikatel nebyl jistý, měl se registrovat do legalizačního programu na stránkách BSA.[12] Přestože dopis nemá žádnou právní váhu a právníci radí na takový dopis nereagovat, mnozí podnikatelé sami sebe přivedou do problémů tím, že odpoví.[12] Podle statistika BSA na podobný dopis reagovala asi polovina obeslaných firem a 11 % firem se zúčastnilo legalizačního programu.[12]

Jan Hlaváč se k obesílání vyjádřil, že:

Toto prohlášení ale neodpovídá na otázku odkud BSA vzala všechny adresy, proč je přesvědčena, že dané firmy porušují zákon, a proč používá termín „obsílka“.[16]

Na začátku roku 2015 BSA rozeslala přibližně deseticům firem varovnou obsílku, že možná používají nelegální software, a vyzvala k doložení, že se software používají legálně.[17]

Podle Jana Hlaváče BSA často provádí na internetu tzv. kontrolní nákupy, ze kterých bylo zjištěno, že až 80 % nabízeného software nemá řádnou licenci nebo se jedná o padělek.[18] V roce 2016 se proto v době před vánočními svátky BSA rozhodla zaslat varování před nelegálními praktikami, které zaznamenala na tuzemském trhu, 10 tisícům malých a středních firem.[18]

Podle Úřadu pro ochranu osobních údajů lze hromadné odesílání dopisů BSA podnikatelům považovat za spam, podle BSA se o spam nejedná, podle ní jde o přímý marketing, který probíhá v souladu se zákonem.[12]

V roce 2013 rozeslala strašící dopisy 7000 „organizacím veřejného sektoru, orgánů veřejné správy či místní samosprávy“.[19] Obsílka se tvářila úředně a naprosto oficiálně, ale měla pouze nahnat strach a pochyby.[19]

V roce 2015 se redaktor serveru Měšec.cz rozhodl otestovat, co se stane po kliknutí na tlačítko Vím o pirátství a chci odměnu na stránce softwarelegalne.cz, v testu vystupoval jako jeho vlastní bývalá zaměstnankyně na pozici účetní.[20] V září 2015 sám sebe udal, v prosinci 2015 už dostal zprávu od advokátní kanceláře, že byla zahájena procedura, která může mít za následek vznik nároku na odměnu podle pravidel BSA.[20] Koncem ledna 2016 byl kontaktován policí se žádostí o zkontaktování se s policií.[20] Protože k testu použil i IP adresu vydavatele, byl policií kontaktován i vydavatel.[20] Protože cílem testu nebylo testování policie, redaktor se začátkem března 2017 spojil s příslušným policejním komisařem, aby mu vysvětlil, že jde o test, co se stane po odeslání hlášení přes tlačítko na webu BSA.[20] Následně byla u redaktora provedena domovní prohlídka a kontrola software.[20]

Redaktor při svém testu zjistil, že proces probíhá jinak, než jak by měl probíhat podle Jana Hlaváče. Neproběhl telefonický kontakt s oznamovatelem ani nebylo navrženo osobní setkání k prověření oznamovatele.[20] S oznamovatelem nebyla sepsána smlouva, která má být podle Jana Hlaváče s oznamovatelem sepsána po vyhodnocení případu jako relevantního a vhodného pro podání trestního oznámení.[20] Vymyšlený příběh redaktora musel být zřejmě dostatečně hodnověrný, protože podle Jana Hlaváče se BSA anonymními oznámeními zabývá jen ve výjimečných případech.[20]

Po podání trestního oznámení by pak podle Jana Hlaváče měla Policie ČR provést u obviněného audit používaného software pomocí speciálního softwarového nástroje, ovšem při domovní prohlídce u redaktora žádný speciální softwarový nástroj použit nebyl.[20]