Bruno Grandi

Grandi se věnoval gymnastice a probojoval se až do juniorského reprezentačního týmu Itálie.[2] Stal se učitelem tělocviku, působil jako gymnastický trenér (též u juniorské reprezentace) a gymnastický rozhodčí[3] a začal se věnovat též funkcionářské dráze.[2] V letech 1977 až 2000 byl předsedou italské federace gymnastiky.[4]

Na 70. kongresu Mezinárodní gymnastické federace (FIG) v Atlantě byl Grandi zvolen předsedou. Za jeho následujícího působení se staly řádnými gymnastickými disciplínami také sportovní (gymnastická) akrobacie, gymnastický aerobik a skoky na trampolíně, které se dokonce v Sydney v roce 2000 prosadily do olympijského programu.[5] Později, zejména po olympijských hrách v Aténách v roce 2004, kladl důraz na reformu pravidel. Gymnastika v následujícím olympijském cyklu do roku 2008 opustila dlouholetou praxi známkování do maxima 10 bodů. V pozdější době se k tématu vrátil a v roce 2011 označil systém pravidel za „časovanou bombu“.[6] Požadoval zejména jeho zjednodušení a přestavbu tak, aby pravidla napomáhala rozvoji sportu. O rok později připomněl, že pravidla přestávají vyhovovat požadavkům publika.[7]

V roce 2008 FIG pod jeho vedením rozhodla o svém přesídlení z Moutieru do Lausanne, kde je též sídlo Mezinárodního olympijského výboru.[5]

V říjnu 2012 byl s převahou potvrzen ve funkci předsedy FIG už na páté volební období.[8]

Byl též místopředsedou Italského olympijského výboru[4] a od roku 2000[9] je členem Mezinárodního olympijského výboru, též je členem jeho komise sportu pro všechny.[10]

V roce 2014 oznámil, že za dva roky už nebude svůj post předsedy FIG obhajovat. Na kongresu FIG v Tokiu v říjnu 2016 byl za jeho nástupce zvolen Japonec Morinari Watanabe, [11] Grandi byl v poslední den kongresu jmenován čestným předsedou FIG.[12]

V roce 2001 byl uveden do Mezinárodní gymnastické síně slávy.[2] Grandi byl oceněn čestnými doktoráty bulharské Národní sportovní akademie Vasila Levského v roce 1998[13] a japonské Národní univerzity sportovních věd v roce 2013.[4] Je velkodůstojníkem Řádu zásluh o Italskou republiku.[14] V roce 2010 obdržel Grandi Mezinárodní mecenášskou cenu fair play za dlouholetý aktivní a vzdělávací přínos k rozvoji sportu a gymnastiky.[3] V roce 2016 ho zvláštní osobní cenou vyznamenal předseda Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach.[15]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bruno Grandi na Wikimedia Commons