Brad Parks (tenista)

Parks se nejprve věnoval akrobatickému lyžování,[2] tenis hrál pouze příležitostně.[3] Ve věku 18 let ale v roce 1976 upadl na závodech a přivodil si zranění, na jehož následky ochrnul na spodní polovinu těla.[1]

Při rehabilitaci ve středisku v kalifornském Downey se setkal s handicapovaným sportovcem Jeffem Minnebrakerem a spolu vymysleli tenis na vozíčku. V té době bylo možné věnovat se na vozíčku pouze atletice a basketbalu.[2] Spolupráci Parkse s Minnebrakerem tenisový novinář Andrew Friedman přirovnal k partnerství Johna Lennona s Paulem McCartneyem nebo Steva Jobse se Stevem Wozniakem.[4] Minnebraker se věnoval i konstruování vozíků a spolu zkonstruovali a pod značkou Quadra vyráběli model vozíků pro tenis.[4]

V roce 1980 Parks patřil k zakládajícím členům americké nadace tenisu vozíčkářů (anglicky National Foundation of Wheelchair Tennis, NFWT) a k zakladatelům prvního okruhu turnajů, který vrcholil národním šampionátem v kalifornském Irvine.[1] Sám Parks byl 18 let předsedou organizačního výboru tohoto turnaje, který se už pod názvem US Open stal první mezinárodní akcí v tenisu vozíčkářů vůbec.[5] Zároveň se věnoval propagaci tenisu vozíčkářů pomocí letáků nebo exhibic v parcích, na parkovištích nebo ve školách.[3] Exhibiční utkání sehrál i s největšími hvězdami světového tenisu, jako byli Rod Laver, Roscoe Tanner, John Newcombe nebo Charlie Pasarell.[6]

Parks se sám tenisu vozíčkářů úspěšně věnoval, v letech 1980 až 1989 byl jeho světovou jedničkou.[1] Sám vyhrál třikrát americké mistrovství v Irvine.[7] Sport samotný se roku 1992 stal paralympijským sportem a při jeho premiéře na hrách v Barceloně Parks spolu s Randym Snowem vyhrál zlatou medaili ve čtyřhře.[1] Svou aktivní kariéru ukončil v roce 1997 a poté se dál věnoval rozšiřování tenisu vozíčkářů po celém světě.[5]

V roce 1988 se stal prvním předsedou nově založené Mezinárodní federace tenisu vozíčkářů (IWTF).[8]

V roce 2010 byl uveden do Mezinárodní tenisové síně slávy,[1][7] a to jako první tenista vozíčkář v její historii.[9]

V roce 2016 ho Mezinárodní tenisová federace při příležitosti 40 let od vzniku tenisu vozíčkářů vyznamenala svým nejvyšším oceněním, Cenou Philippa Chatriera.[8]

Mezinárodní tenisová federace již od roku 1993 uděluje cenu pojmenovanou po Parksovi osobnostem tenisu vozíčkářů, přičemž sám Parks se stal jejím prvním nositelem.[10] Podobně Americká tenisová asociace USTA od roku 2002 uděluje významným osobnostem tenisu vozíčkářů cenu, která nese Parksovo jméno.[1]