Bor (Srbsko)

Samotné město se nachází v hlubokých lesích, nicméně je rovněž obklopeno celou řadou povrchových dolů na těžbu mědi a rovněž i sléváren (především ze severní strany). Těžba této rudy byla zahájena v Boru a jeho okolí v roce 1904, kdy licenci na těžbu této suroviny získala jedna francouzská společnost. Jeden z dolů později vlastnil i Đorđe Vajfert, který je vyobrazen na bankovce v hodnotě 1000 RSD, a který se stal později i guvernérem srbské národní banky.

Za více než sto let od té doby se Bor rozrostl z obyčejné vesnice do velikosti města o několika desítkách tisíc obyvatel. Statut města získal Bor v roce 1945 a o téměř dva roky později překročil hranici deset tisíc obyvatel. Společnost na těžbu a zpracování mědi byla znárodněna a v 80. letech díky exportu do zemí západní Evropy zažilo město svůj největší rozvoj. Průmysl se však po rozpadu SFRJ dostal do těžkého útlumu. Počet obyvatel, který okolo roku 1991 dosahoval hodnoty okolo šedesáti tisíc lidí, poklesl v druhé dekádě 21. století podstatným způsobem.

Město je známé také tím, že se zde natáčela řada filmů. Mezi ně patří např. Beli beli svet a další.

Místní kostel je zasvěcen sv. Jiří (srbsky Црква светог Ђурђа).

V blízkosti Boru se nachází Borské jezero a lázně Brestovačka Banja. Nejbližší pohoří se jmenuje Stol.

Většina obyvatel je zaměstnána v prvovýrobě (těžbě surovin) a průmyslové výrobě. Následuje obchod a veřejné služby.

V Boru se nachází nádraží Mala Krsna–Vrazogrnac. Hraje význam především v nákladní železniční dopravě, umožňuje napojení průmyslu a místních dolů na srbskou železniční síť. Trať podchází střed města tunelem.

Borem prochází rovněž i silnice č. 37, která město spojuje s východním Srbskem (městem Zaječar) a regionální silnice č. 161 směrem do města Žagubica a dále k Bělehradu. Vzhledem k intenzivnímu těžebnímu průmyslu je město vystaveno značné míře kamionové dopravy. V roce 2022 má být proto zahájena výstavba silničního okruhu okolo Boru.[1]