Bohutice
Obec Bohutice (německy Bochtitz) se nachází v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji. Žije zde 661[1] obyvatel.
Bohutice | |
---|---|
Zámek Bohutice | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0647 593788 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Moravský Krumlov |
Okres (LAU 1) | Znojmo (CZ0647) |
Kraj (NUTS 3) | Jihomoravský (CZ064) |
Historická země | Morava |
Zeměpisné souřadnice | 48°59′29″ s. š., 16°21′28″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 661 (2022)[1] |
Rozloha | 7,18 km² |
Katastrální území | Bohutice |
Nadmořská výška | 258 m n. m. |
PSČ | 671 76 |
Počet domů | 285 (2021)[2] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Bohutice 8 671 76 Olbramovice u M.Krumlova [email protected] |
Starostka | Simona Mašová |
Oficiální web: www | |
Bohutice | |
Další údaje | |
Kód obce | 593788 |
Kód části obce | 6670 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Je to malá vesnice ležící na svahu a je obklopená vinohrady. Je známá svým vínem stejně jako meruňkami, které se zde pěstují již mnoho let (dokonce zde byla vyšlechtěna odrůda známá jako Bohutická meruňka).
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1253 z jedné ze starých znojemských kronik. Vesnice je zde zmíněna prostřednictvím svého farního kostela Nanebevzetí Panny Marie, o který v té době pečoval farář Konrád z Bohutic.
Na počátku 14. století patřilo toto místo jako součást Obramického panství k Vyšehradské kapitule poblíž Prahy, která ho spolu s patronátními právy v Olbramovicích a vesnicích Lisnice a Zelovice prodala Jindřichu z Lipé (Heinrich von Leipa) na zámku Krumlov, v roce 1321 za 2000 pražských Marek. Jindřich z Lipé však Bohutice za nedlouhou dobu pozbyl.
V roku 1346 byl feudálním pánem Bohutic Mikeš z Kyjovic. V témže roce podstoupil Miksik von Geiwic (Mikeš z Kyjovic) Bohutice zemskému komturu z Řádu německých rytířů pro Čechy a Moravu, Stiboru Pflugovi a faráři Berchtoldu z Hostěradic za 62 marek a 12 grošů. Bohutice byly v držení řádu ještě v roce 1359, protože v té době hostěradický komtur Johann prodal klášteru jeptišek v Dalešicích dědičné lenní právo na Bohuticích. Navíc se podle Bohutic později pojmenovala rytířská rodina, která byla původem z Našiměřic. V roce 1448 Racek von Zborowitz zaregistroval svá vlastnická práva na Bohuticích. Jiří Kusý z Mukoděl (Georg Kussy von Mukodiel) vlastnil panství v letech 1491 až 1500.
V roce 1535 prodal český maršál Jan z Lipé (Johann von Leipa) svůj podíl na Bohuticích spolu s vesnicí a statkem, stejně jako s vesnicemi Ledce, Zelovice a zpustlé obce Vlčí keř (Wlcikeř) a Zalekovice Janu Kusému z Mukoděl. Jeho syn Matěj Kusý následoval jej jako vlastník, kolem 1542. Tento Matěj Kusý pak v roce 1545 dovolili anabaptistům usadit se v Bohuticích.
V roce 1560 získal vesnici do vlastnictví Štěpán Kusý z Mukoděl, který v svojí poslední vůlí z roku 1576 odkázal panství svému synovi Vilémovi. Po Vilémovi přišel Jan (zvaný Hanuš) Kusý z Mukoděl, který 14. dubna 1597 vyhnal anabaptisty z jejich statku a panství a vzal jejich majetek na sebe. Anabaptisté se však po roce vrátili na svůj majetek. V roce 1615 byl postaven a vysvěcen evangelický kostel Všem Andělům za Bohuticemi, bylo to v místech, kde později stála hájenka. Kostel tehdy postavil pro své nekatolicé poddané Vilém Kusý, tehdejší majitel panství. 1. srpna 1619 byla obec zcela vypálena žoldáky generála Dampierra. Hanušovi synové Stepán a Vilém ztratili Bohutize kvůli své účasti na stavovském povstání v roce 1620.
Na konci roku 1620 byl císařem Ferdinandem II. jako správce Bohutic stanoven císařský poručík Michael von Althan.
25. září 1627 dal král Ferdinand II. malý zámek a vesnici Bohutice, k tomu také vesnice Zelovice, Vedrovice, Zábrdovice a Vlčí keř Znojemské jezuitské koleji, která 10. března 1673 přikoupila vesnici Babice od potomků brněnského královského soudce Georga Schillinga, za 4075 rýnských florinů.
5. ledna 1622 byla vesnice vypleněna a dům anabaptistů zapálen, anabaptisté byli nakonec vyhnáni. V té době v Bohuticích zemřel Posel Slova z roku 1610, Konrad Blösi, dne 26. srpna 1621.
Od roku 1657 byl kostel za vesnicí zanedbáván a stal se opuštěn.
Nejstarší registr obyvatel pochází z roku 1641 a obsahuje 39 rodin.
V roce 1663 dala jezuitská kolej opravit kostelík na kopci za hřbitovem, aby se zde v roce 1664 konaly svaté mše.
V roce 1709 si farář z Olbramovic uplatňoval nároky na bohutický kostel. Olomoucký biskup však ponechal Bohutice v majetku jezuitské koleje.
Po zrušení jezuitského řádu 21. července 1773 byl kostel odsvěcen. Místo něho byla postavena hřbitovní kaple. Na místě kostela byly postaveny větrné mlýny, které však byly prodány a zbořeny v roce 1850, stalo se tak kvůli častým škodám způsobeným bouřemi.
1. listopadu 1781 bylo v Čechách a na Moravě zrušeno nevolnictví rakouským císařem Josefem II.
Škola byla založena v roce 1785 a v roce 1807 ji navštěvovalo 70 dětí.
Obec byla dána do správy Studijního Fondu a 15. října 1789 c.a k. Moravskoslezská státní komise pro prodej státních majetků přenechala Bohutice Janu Topolanskému, za roční dědičný pronájem 7508 florinů.
V roce 1803 byl v Bohuticích pivovar a továrna na textil. Po Topolanského smrti 16. června 1792 se jeho vdova Theresia provdala za Václava Petříčka. Panství si ponechal i po její smrti 31. prosince 1804, poté co se vyrovnal s ostatními dědici a 15. července 1805 se stal jediným majitelem bohutického zámku. Po jeho smrti 22. června 1825, zdědila vesnici jeho dcera Aloisie Petříčková. Ta se později provdala za správce svého majetku Josefa Seydla.
V letech 1840 až 1850 se v Bohuticích těžilo hnědé uhlí. Ročně se vytěžilo na 10 000 t hnědého uhlí.
1843 měly Bohutice 576 obyvatel. Základní škola byla otevřena v roce 1848.
V roce 1850 byl otevřen lom na kámen Císařská skála.
26. července 1856 vypukl v Bohuticích velký požár, který zničil 17 domů a 15 stodol s obilím. V 60. letech 19. století se obec stala samosprávnou, jejím prvním starostou byl Josef Seydl.
V roce 1864 začal Josef Seydel stavět kostel. Dne 3. prosince 1866 byla finanční prokuraturou potvrzena Aloisia Seydel jako zákonná majitelka Bohutic. Manželskou smlouvou ze dne 14. prosince 1869 získal Josef Seydel polovinu majetku Bohutic.
V roce 1868 přišla železnice do Bohutic. Byla zde zřízena zastávka, nebot' Josef Seydel zřízení nádraží v Bohuticích odmítnul s tvrzením, že by se s železnicí do Bohutic dostaly různé nevítané živly.
V roce 1867 byla v Bohuticích zřízena fara. Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl dokončen a vysvěcen v roce 1870. Měl 4 zvony označené „Panna Maria“, „Sv. Václav“, „Sv. Michal“ a „Sv. Josef“. Stavbu kostela financoval majitel panství Josef Seydel a jeho manželka Aloisia.
V roce 1876 byla školní knihovna založena Josefem Seydelem, který jí věnoval 76 knih. Josef Seydel zemřel v roce 1878, po jeho smrti bylo panství oceněno na 82 792 rýnských guldenů. 1/6 vlastnictví obce Bohutice připadlo Heinrichovi Seydelovi, 2/6 Karlovi Seydelovi, 1/6 Rosalii Seydelové, 1/6 Marii Obsiegerové a 1/6 Henriette Mauerové.
V roce 1882 dostala vesnická škola druhou učebnu, byl přidán učitelský byt.
V roce 1889 byl založen dobrovolný hasičský sbor. V roce 1906 byla základní škola rozšířena o další učebnu.
V roce 1907 byla otevřena nová budova školy, tak jak ji známe dnes.
V roce 1909 Anna Seydelová koupila 5 podílů na vlastnictví panství, Rosalia Seydelová si svůj podíl ponechala. Obě sestry byly tedy spolumajitelkami panství. V roce 1910 byl založen tělocvičný spolek Sokol. V roce 1912 byla zahájena elektrifikace Bohutic, projekt byl však přerušen kvůli první světové válce.
V letech 1914 až 1918 zemřelo na poli První světové války 24 občanů Bohutic, památník padlých v První světové válce se nachází před kostelem.
Tělocvična Sokolu byla otevřena 8. července 1923.
23. srpna 1925 byla otevřena tělocvična spolku Orli (v době socialismu to bylo kino), dnes je to pohostinství.
V roce 1927 zahájil farář Prášek projekt Lurdské jeskyně.
31. prosince 1928 bylo ve vesnici spuštěno elektrické osvětlení.
V roce 1930 objednal farář Prášek u Bohumila Beka v Kutné Hoře 54 soch Křížové cesty, poslední socha byla dodána v roce 1937.
25. června 1935 byl vysvěcen nový evangelický kostel.
Posledním majitelem zámku v Bohuticích byl Hans Seydel-Neuschel. Přijat za syna Annou Seydelovou a narozen v Novém Přerově (Neu Prerau) poblíž Mikulova na rakouské hranici, Hans Neuschl přijal příjmení své nevlastní matky. Během protektorátu byl správcem vesnice. Jako sudetský Němec byl po roce 1945 vyloučen ze svého majetku.
V roce 1946 byl založen fotbalový klub FC Bohutice.
V roce 1954 byla postavena vodní nádrž hasičů, která měla v případě požáru v obci poskytnout místním dobrovolným hasičům hasicí vodu. Tato vodní nádrž byla roky používána jako venkovní bazén s jediným omezením, že voda mohla být obnovena pouze jednou za letní sezónou. Vodní nádrž byla v hlavní sezóně vždy zelená, takže na konci srpna již nebylo možné se v ní koupat.
1. března 1957 bylo založeno místní JZD.
V roce 1965 byla zřízena dešťová kanalizace, dešťová voda vedená touto kanalizací stékala na pole pod vesnicí.
Zásobování vodou pro všechny domy bylo vybudováno v roce 1973. V roce 1974 byla Sokolovna kompletně zrekonstruována a rozšířena.
V roce 1993 dostala obec první dodávku plynu.
V roce 2007 se křížová cesta vrátila do vesnice, do té doby byly sochy křížové cesty skladovány v garáži. V letech 2007 až 2010 byly zámecké sklepy renovovány. Dnes je možno si pronajmout místo pro vlastní vinný archív v jednom ze dvou sklepů a uložit si tam víno a pořádat malé oslavy.
V roce 2008 byly zrekonstruovány a modernizovány klubovny FC Bohutice. V letech 2008 až 2011 byly v obci obnoveny barokní pískovcové sochy.
V roce 2009 byla zahájena obnova křížové cesty, ve stejném roce byla dokončena restaurace 2/3 soch. Ve stejném roce byl zrenovován kostel Nanebevzetí Panny Marie. V roce 2011 byla otevřena výstava Bohutická křížová cesta, která se nachází v horním patře zámku, byla zrenovována Lurdská jeskyně a otevřena naučná stezka Antonína Práška.
V roce 2013 byl hasičský bazén přeměněn na biotopní rybník se zónou klidu a z historických důvodů byl nazván Obůrka.
V roce 2014 byl klubový dům Sokola zrekonstruován a zateplen. V roce 2015 byla uvedena do provozu kanalizace a komunální čistírna odpadních vod, jedná se o společný projekt obcí Bohutice, Olbramovice a Branišovice.
Pamětihodnosti
- Zámek Bohutice s expozicí soch Křížové cesty
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie
- Evangelická modlitebna
- Kaple svatého Michala
- Poutní areál Panny Marie Lurdské
- Socha svatého Jana Nepomuckého na návsi
- Socha svatého Václava, v lese
- Sloup se sochou Archanděla Michaela na návrší
- Socha svatého Floriana na vrcholu kašny na zámeckém nádvoří
Galerie
- kostel Nanebevzetí Panny Marie
- kaple svatého Michala
- socha svatého Václava
- Socha archanděla Michaela
- Pohled na Leskoun v 70. letech 20. století
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
Literatura
- HAŇÁK, Vilém. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Mor.-Krumlovský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1913. 368 s.
- ČERNÝ Jiří: Poutní místa jihozápadní Moravy. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, Pelhřimov 2005.
- Gregor WOLNY: Die Markgrafschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert. III. Band - Znaimer Kreis, Brünn 1837, 92 - 93 s.
- Michael Vaňáček: BOHUTICE. Muzejní spolek v Brně a MNV Bohutice 1967
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohutice na Wikimedia Commons
- Bohutice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
- Křížová cesta v Bohuticích