Bohuslav Krýsa

Bohuslav Krýsa (1. srpna 1886 Rakovník[1] – 13. listopadu 1945 Přibyslav) byl český stavitel a stavební inženýr, působící na Moravě.

Ing. Bohuslav Krýsa
Narození1. srpna 1886
Úmrtí13. listopadu 1945 (ve věku 59 let)
Povolánístavitel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život[2]

Narodil se jako jedno z osmi dětí zahradníka Karla Krýsy a jeho manželky Kateřiny, rozené Petrákové (†1929).[1][3] Vystudoval reálku v Rakovníku, pak Český polytechnický ústav. Po roce 1908[4] nastoupil u firmy Union ve Vídní, u které strávil praxí 8 let. Následně se odstěhoval do Ostravy a působil jako ředitel výrobního družstva oboru stavebního kde řešil řadu větších civilních staveb. V roce 1928 se osamostatnil a dalšího roku 1929 založil firmu Ing. Bohuslav Krýsa - podnikatelství staveb.

Bohuslav Krýsa zemřel ve věku 59 let nešťastnou náhodou ( zřejmě automobilová nehoda ) na služební cestě do Přibyslavi a pohřben byl 13. 11. 1945 do rodinné hrobky v Rakovníku.

Rodinný život

Dne 23. května 1914 se ve Vídni oženil s Josefou Batovou (*1891).[5]

Firma Bohuslav Krýsa[6]

Firma Bohuslav Krýsa působila celorepublikově na mnoha civilních i vojenských stavbách až do roku 1948.

V průběhu roku 1938 přizval Bohuslav Krýsa do své firmy jako společníka Jana Dostála, jenž se roku 1931 nastěhoval do své nové vily na Slezské Ostravě. Ing Krýsa působil dále například v předsednictvu Inženýrské komory, byl předseda Klubu inženýrů v Ostravě a pracoval jako člen předsednictva Společenstva stavitelů. Po osvobození se zapojil i do MNV v Ostravě.

Byl majitelem a zakladatelem stavební firmy Ing. Bohuslav Krýsa a spol. - podnikatelství staveb, sídlící v Ostravě, Střelniční 11, od roku 1931 na Nádražní třídě. Ta byla založena roku 1929 a historie firmy končí 1. ledna 1948, kdy byla znárodněna a včleněna do Československých stavebních závodů n. p. Praha ( v některých dokumentech se objevuje Závod pro inženýrské stavby ČSSZ ) s předchozí nucenou správu n. p. Konstruktiva Praha. Po smrti zakladatele v roce 1945 převzala jeho firmu vdova Josefa Krýsová, přičemž např. roku 1946 firma zaměstnávala stále na 500 zaměstnanců po celé republice a rozšiřovala dále svůj početný technický park staveních strojů a to i včetně kolejových.

Dílo

Krýsova firma vybudovala mnoho civilních a inženýrských staveb v celé ČSR, jakož se i podílela na výstavbě pohraničního opevnění před rokem 1938. Krýsa například projektoval Lidový dům v Ostravě, kde působil jako technický ředitel družstva a měl zodpovědnost za veškeré stavební práce včetně železobetonových konstrukcí.[7]

Mezi realizované stavby patří:

Stavby obecného určení
  • Lidový dům v Ostravě
  • Městská spořitelna v Ostravě
  • palác Revírní bratrské pokladny v Ostravě včetně tzv. Krestovy pasáže
  • obchodní dům Borger
  • Družstevní záložna v Ostravě
  • Československý kostel v Ostravě
  • 4 obytné domy pro firmu Rütgers
  • objekty Třebovické elektrárny
  • zimní stadion v Ostravě (1947) a další inženýrské stavby například i kanalizační

Zdravotnická zařízení
  • ozdravovna hornických dítek Klokočov[8]
  • objekty v lázních Rájecké Teplice
  • ušní pavilón Městské nemocnice Ostrava
  • státní dětská ozdravovna v Cukmantlu, a další

Dopravní stavby
  • oprava válkou poškozených dílen ČSD v Ostravě
  • stavby či opravy tratí Tišnov - Havlíčkův Brod, Brno - Havlíčkův Brod, Půchov - Horní Lideč, Červená Skála - Margecany, tunel Střelná, tunel Milotice, mosty v Zátoru a Albrechticích, nádraží a vlečky v Ostravě - Třebovicích vč. příjezdové komunikace, a mnoho dalších
  • silniční práce a opravy na tazích : Bítov - Vysočany, Kružberk - Kerhartice, mosty u Vranovské přehrady, silnice Přívoz - Mariánské Hory v Ostravě, tah Ostrava - Rožnov, atd

Vojenské stavitelství před druhou světovou válkou[9]
  • průzkumné geologické výkopy pro některé objekty ostravského úseku ( MO ) již v roce 1935
  • 4. stavební ostravský podúsek - Dolní Benešov ( objekty MO - S - 27 až MO - S - 37 ) ukončený stavebně v červnu 1937
  • 2. stavební opavský podúsek - Jaktař ( objekty OP - S - 16 až OP - S - 24 ) stavebně ukončený v 1. pololetí 1938
  • 3. stavební podúsek - Milostovice ( objekty OP - S - 25 až OP - S - 41 ) stavebně rozestavěný k říjnu 1938
  • 3.a stavební podúsek - Velké Heraltice ( objekty OP - S - 42 až OP - S - 45b ) stavebně započato k říjnu 1938

Odkazy

Reference
  1. Matrika narozených Rakovník, 1885-1894, snímek 50 [online]. SOA Praha [cit. 2021-01-13]. Dostupné online.
  2. Technická práce na Ostravsku 1936 - 1946, zdroj AMO
  3. Úmrtní oznámení Kateřiny Krýsové. S. 8. Národní listy [online]. 1929-04-27 [cit. 2021-01-13]. S. 8. Dostupné online.
  4. Policejní ředitelství I, konskripce, karton 313, obraz 884 [online]. Praha: Národní archiv [cit. 2021-01-13]. Dostupné online.
  5. Matrika oddaných Wien Währing, 1914-1915, snímek 68 [online]. Matricula online [cit. 2021-01-13]. Dostupné online.
  6. Zemský archív Opava - původní zdroj Archív Vítkovických staveb v Ostravě, 1977
  7. Technická práce na Ostravsku 1936-1946: vydáno k XX. sjezdu čsl. inženýrů. S. 465. camea2.svkos.cz [online]. Spolek československých inženýrů, odbočka v Ostravě, 1947-05 [cit. 2019-12-11]. S. 465. Dostupné online.
  8. HETTENBERGER, Vítězslav. O doléčování v Klokočově [online]. Hornický klub, 2007-06-05 [cit. 2021-01-13]. Dostupné online.
  9. Pohraniční opevnění na Opavsku a Bruntálsku; Durčák, Gregar; 1998
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.